Ariogaesus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎top: typografické úpravy
m typo
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Miracolo della Pioggia.JPG|thumb|Zazračný déšť Marca Aurelia - vyobrazení na [[Sloup Marka Aurelia|sloupu Marca Aurelia]] na náměstí [[Piazza Colonna]] v Římě.]]
[[Soubor:Miracolo della Pioggia.JPG|thumb|Války Kvádů s Římany – vyobrazení na [[Sloup Marka Aurelia|sloupu Marca Aurelia]] na náměstí [[Piazza Colonna]] v Římě.]]
'''Ariogaisus''' také '''Ariogaisos''' ({{vjazyce|la}} ''Ariogaesus'' ) ([[2. století]]{{Nejisté datum|narození}} – [[2. století]]{{Nejisté datum|úmrtí}}) byl [[Kvádové|kvádský]] král a válečník ve druhé polovině 2. století v době [[Markomanské války|Markomanských válek]]. Během jeho života Kvádové obývali území středního [[Dunaj]]e. Ariogaisus se v roce [[173]] střetl v bitvě proti [[Římská legie|římské legii]] [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] na území [[Germánie]], severně od [[Carnuntum|Carnunta]].
'''Ariogaesus''' také '''Ariogaisos''' ({{vjazyce|la}} ''Ariogaisus'' ) ([[2. století]]{{Nejisté datum|narození}} – [[2. století]]{{Nejisté datum|úmrtí}}) byl [[Kvádové|kvádský]] král a válečník ve druhé polovině [[2. století]] v době [[Markomanské války|Markomanských válek]]. Během jeho života Kvádové obývali území středního [[Dunaj]]e.


Ariogaesus je zmíněn v ''Historia Romana'' [[Cassius Dio|Cassia Dia]].<ref name="Dio">{{Citace elektronické monografie
Císař Marcus Aurelius v roce 171 uzavřel s [[Kvádové|Kvády]] mírovou smlouvu, tím oddálil neustálé napadání hranice [[Římská říše|římské říše]] [[Germáni|germánskými kmeny]] na středním Dunaji.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Beck | jméno = Heinrich | odkaz na autora = | titul = Reallexikon der Germanischen Altertumskunde: Pfalzel - Quaden | url = | vydavatel = De Gruyter | místo = | rok = 2003 | počet stran = 646 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3110175356 | jazyk = německy }}</ref> Kvádský prořímský král [[Furtius]] se zavázal propustit vězně a do [[Řím]]a poslat koně a další zboží, což se kvádské [[Nobilita|nobilitě]] nelíbilo a tak v roce 173 Furtia sesadili, vyhnali ze země a za svého nového krále si zvolili Ariogaisa.<ref>[[Cassius Dio]] 71, 13, 3.</ref> Ariogaisus porušil mírovou smlouvu a začal napadat hranice římské říše [[Limes Romanus]] a pustošit vesnice [[Panonie]] a [[Noricum|Norica]]. Marcus Aurelius se rozhodl potrestat toto porušení smlouvy a v roce 173 přešel s římským vojskem do protiútoku, když překročil Dunaj v blízkosti ústí řeky [[Váh]], což dokazují stopy a pozůstatky nalezené v obcích [[Iža]], [[Radvaň nad Dunajom]] a [[Mužla]] na jihu [[Slovensko|Slovenska]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hüssen | jméno = Claus-Michael, Ján Rajtár | odkaz na autora = | titul = Zur Frage archäologischen Zeugnisse der Markomannenkriege in der Slowakei.... zdroj: Markomannenkriege| url = | vydavatel = [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Brno)|Archeologický ústav Akademie věd České republiky]] | místo = Brno | rok = 1994 | počet stran = | kapitola = | strany = 217–232 | isbn = 8090167936 | jazyk = německy}}</ref> Římští vojáci pronikli podél údolí řek do vnitrozemí Germánie (dnešního [[Slovensko|Slovenska]] a [[Morava|Moravy]]). Při střetu byli vzpurní Kvádové v čele s Ariogaisem v přesile a tak římské legie brzy oblíčili a odřízli od vodních zdrojů, tím chtěli Římany donutit ke kapitulaci. Taktika [[Germáni|Germánů]] byla učinná a stav Římanů začal být kritický. Někteří z Římanů se začali modlit k bohu, aby seslal déšť. Déšť opravdu přišel a přinesl dostatek vody, během deště se objevily i blesky, což si Kvádové vyložili jako hněv bohů. S touto pomocí pak římské legie na Germány zaútočili a porazili. Tato situace vešla ve známost jako ''Zázračný déšť Marca Aurelia''.<ref>[http://rimskelegie.olw.cz/pages/articles/legincz/regenwunder.html Zazračný déšť Marca Aurelia]</ref> a je vyobrazena na [[Sloup Marka Aurelia|sloupu Marca Aurelia]] na náměstí [[Piazza Colonna]] v Římě. Podle názoru českého historika [[Václav Novotný (historik)|Václava Novotného]] se musela tato událost stát na území dnešní [[Morava|Moravy]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = České dějiny. Dílu I. část 1, Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha | url = | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1912 | počet stran = 782 | kapitola = | strany = 123 | isbn = |id = cnb000213753 | jazyk = }}</ref> Po bitvě byl Ariogaisus císařem vykázán či uprchl do [[Alexandrie]] v [[Egypt]]ě.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hoops | jméno = Johanne, Heinrich Beck | odkaz na autora = | titul = Reallexikon der Germanischen Altertumskunde | url = | vydavatel = Berlin , New York (N.Y.): W. de Gruyter | místo = | rok = 1973 | počet stran = | kapitola = | strany = 406–407 | isbn = 3-11-004489-7 | jazyk = německy }}</ref> Existence germánské královské vrstvy je doložena archeologickým objevem [[Královská hrobka u Mušova|královské hrobky u Mušova]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Peška | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Peška | titul = Královská hrobka z Mušova : Barbaři a Římané nad středním Dunajem v prvních dvou stoletích nového letopočtu | url = | vydavatel = Mikulov : Regionální muzeum | místo = | rok = 1991 | počet stran = 58 | kapitola = | strany = 28-45 | isbn = 80-900359-2-2 | jazyk = }}</ref>
| příjmení1 = Cassius Dio
| titul = Historia romana, Books LXXII. 13-14
| url = https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Cassius_Dio/72*.html
| vydavatel = Loeb Classical Library edition
| datum_vydání = 1927
| datum_přístupu = 2023-02-26
| místo = Londýn
| jazyk = en
}}</ref> Než se Ariogaesus stal vládcem Kvádů, jejich král [[Furtius]] uzavřel mírovou smlouvu s [[Marcus Aurelius|Marcem Aureliem]], což se kvádské [[Nobilita|nobilitě]] nelíbilo a tak vládce Furtia sesadila a novým králem zvolila Ariogaesa. Marcus Aurelius odmítl uznat nového kvádského vládce. Kvádové naopak odmítli vydat římské válečné zajatce. V důsledku toho se Marcus Aurelius v roce 174 vydal na válečnou výpravu proti Kvádům. Slíbil tisíc zlatých každému, kdo mu přivede živého Ariogaesa, a pět set zlatých těm, kteří ho dokážou zabít a dodat mu jeho hlavu.<ref name="Dio"/> Když byl Ariogaesus nakonec zajat, Marcus Aurelius ho poslal do [[Alexandrie]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hoops | jméno = Johanne, Heinrich Beck | odkaz na autora = | titul = Reallexikon der Germanischen Altertumskunde | url = | vydavatel = Berlin , New York (N.Y.): W. de Gruyter | místo = | rok = 1973 | počet stran = | kapitola = | strany = 406–407 | isbn = 3-11-004489-7 | jazyk = německy }}</ref>

Existence germánské královské vrstvy je doložena archeologickým objevem [[Královská hrobka u Mušova|královské hrobky u Mušova]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Peška | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Peška | titul = Královská hrobka z Mušova : Barbaři a Římané nad středním Dunajem v prvních dvou stoletích nového letopočtu | url = | vydavatel = Mikulov : Regionální muzeum | místo = | rok = 1991 | počet stran = 58 | kapitola = | strany = 28–45 | isbn = 80-900359-2-2 | jazyk = }}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 15: Řádek 26:
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]]
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]]
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí]]
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí]]
[[Kategorie:Narození 2. století]]
[[Kategorie:Narození ve 2. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 2. století]]
[[Kategorie:Úmrtí ve 2. století]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 22. 6. 2023, 13:51

Ariogaisus
Narození2. století
Úmrtí2. století
Povolánípanovník
Funkcekrál
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Války Kvádů s Římany – vyobrazení na sloupu Marca Aurelia na náměstí Piazza Colonna v Římě.

Ariogaesus také Ariogaisos (latinsky Ariogaisus ) (2. století? – 2. století?) byl kvádský král a válečník ve druhé polovině 2. století v době Markomanských válek. Během jeho života Kvádové obývali území středního Dunaje.

Ariogaesus je zmíněn v Historia Romana Cassia Dia.[1] Než se Ariogaesus stal vládcem Kvádů, jejich král Furtius uzavřel mírovou smlouvu s Marcem Aureliem, což se kvádské nobilitě nelíbilo a tak vládce Furtia sesadila a novým králem zvolila Ariogaesa. Marcus Aurelius odmítl uznat nového kvádského vládce. Kvádové naopak odmítli vydat římské válečné zajatce. V důsledku toho se Marcus Aurelius v roce 174 vydal na válečnou výpravu proti Kvádům. Slíbil tisíc zlatých každému, kdo mu přivede živého Ariogaesa, a pět set zlatých těm, kteří ho dokážou zabít a dodat mu jeho hlavu.[1] Když byl Ariogaesus nakonec zajat, Marcus Aurelius ho poslal do Alexandrie.[2]

Existence germánské královské vrstvy je doložena archeologickým objevem královské hrobky u Mušova.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b CASSIUS DIO. Historia romana, Books LXXII. 13-14 [online]. Londýn: Loeb Classical Library edition, 1927 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HOOPS, Johanne, Heinrich Beck. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. [s.l.]: Berlin , New York (N.Y.): W. de Gruyter, 1973. ISBN 3-11-004489-7. S. 406–407. (německy) 
  3. ↑ PEŠKA, Jaroslav. Královská hrobka z Mušova : Barbaři a Římané nad středním Dunajem v prvních dvou stoletích nového letopočtu. [s.l.]: Mikulov : Regionální muzeum, 1991. 58 s. ISBN 80-900359-2-2. S. 28–45. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ariogaesus&oldid=22909148“