Ariogaesus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ariogaisus
Narození 2. století
Úmrtí 2. století
Funkce král
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zazračný déšť Marca Aurelia - vyobrazení na sloupu Marca Aurelia na náměstí Piazza Colonna v Římě.

Ariogaisus také Ariogaisos (latinsky Ariogaesus ) (2. století?2. století?) byl kvádský král a válečník ve druhé polovině 2. století v době Markomanských válek. Během jeho života Kvádové obývali území středního Dunaje. Ariogaisus se v roce 173 střetl v bitvě proti římské legii Marca Aurelia na území Germánie, severně od Carnunta.

Císař Marcus Aurelius v roce 171 uzavřel s Kvády mírovou smlouvu, tím oddálil neustálé napadání hranice římské říše germánskými kmeny na středním Dunaji.[1] Kvádský prořímský král Furtius se zavázal propustit vězně a do Říma poslat koně a další zboží, což se kvádské nobilitě nelíbilo a tak v roce 173 Furtia sesadili, vyhnali ze země a za svého nového krále si zvolili Ariogaisa.[2] Ariogaisus porušil mírovou smlouvu a začal napadat hranice římské říše Limes Romanus a pustošit vesnice Panonie a Norica. Marcus Aurelius se rozhodl potrestat toto porušení smlouvy a v roce 173 přešel s římským vojskem do protiútoku, když překročil Dunaj v blízkosti ústí řeky Váh, což dokazují stopy a pozůstatky nalezené v obcích Iža, Radvaň nad Dunajom a Mužla na jihu Slovenska.[3] Římští vojáci pronikli podél údolí řek do vnitrozemí Germánie (dnešního Slovenska a Moravy). Při střetu byli vzpurní Kvádové v čele s Ariogaisem v přesile a tak římské legie brzy oblíčili a odřízli od vodních zdrojů, tím chtěli Římany donutit ke kapitulaci. Taktika Germánů byla učinná a stav Římanů začal být kritický. Někteří z Římanů se začali modlit k bohu, aby seslal déšť. Déšť opravdu přišel a přinesl dostatek vody, během deště se objevily i blesky, což si Kvádové vyložili jako hněv bohů. S touto pomocí pak římské legie na Germány zaútočili a porazili. Tato situace vešla ve známost jako Zázračný déšť Marca Aurelia.[4] a je vyobrazena na sloupu Marca Aurelia na náměstí Piazza Colonna v Římě. Podle názoru českého historika Václava Novotného se musela tato událost stát na území dnešní Moravy.[5] Po bitvě byl Ariogaisus císařem vykázán či uprchl do Alexandrie v Egyptě.[6] Existence germánské královské vrstvy je doložena archeologickým objevem královské hrobky u Mušova.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BECK, Heinrich. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde: Pfalzel - Quaden. [s.l.]: De Gruyter, 2003. 646 s. ISBN 978-3110175356. (německy) 
  2. Cassius Dio 71, 13, 3.
  3. HÜSSEN, Claus-Michael, Ján Rajtár. Zur Frage archäologischen Zeugnisse der Markomannenkriege in der Slowakei.... zdroj: Markomannenkriege. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1994. ISBN 8090167936. S. 217–232. (německy) 
  4. Zazračný déšť Marca Aurelia
  5. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny. Dílu I. část 1, Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. cnb000213753. S. 123. 
  6. HOOPS, Johanne, Heinrich Beck. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. [s.l.]: Berlin , New York (N.Y.): W. de Gruyter, 1973. ISBN 3-11-004489-7. S. 406–407. (německy) 
  7. PEŠKA, Jaroslav. Královská hrobka z Mušova : Barbaři a Římané nad středním Dunajem v prvních dvou stoletích nového letopočtu. [s.l.]: Mikulov : Regionální muzeum, 1991. 58 s. ISBN 80-900359-2-2. S. 28-45.