Karel Řičář: Porovnání verzí
značka: odstraněna reference |
|||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
* {{cs}} [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/021schuz/s021014.htm Projev Karla Řičáře v Národním shromáždění roku 1935] |
* {{cs}} [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/021schuz/s021014.htm Projev Karla Řičáře v Národním shromáždění roku 1935] |
||
* {{cs}} [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/141schuz/s141011.htm Projev Karla Řičáře v Národním shromáždění roku 1938] |
* {{cs}} [http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/141schuz/s141011.htm Projev Karla Řičáře v Národním shromáždění roku 1938] |
||
* {{cs}} [http://www.karlin.mff.cuni.cz/~holub/soubory/Rozsudek.pdf Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nad Karlem Řičářem] |
|||
Verze z 6. 7. 2012, 23:36
Šablona:Infobox Politik Karel Řičář též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady – 4. února 1977 Voděrady[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.
Biografie
Byl chalupníkem ve Voděradech.[2] Obhospodařoval 2,79 hektarů půdy (z toho 2,49 ha vlastních). Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí (v letech 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové). V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde se stal členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V letech 1927-1945 byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího MNV. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[3][4]
V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 21. března 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[5]
Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.[6] Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
- ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223