Karel Řičář: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Droosy1 (diskuse | příspěvky)
127 editací
Bez shrnutí editace
Řádek 18: Řádek 18:


== Biografie ==
== Biografie ==
⚫
Byl chalupníkem ve [[Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)|Voděradech]]. <ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
Po rodičích vlastnil malé hospodářství. Vedle své profese se angažoval nejprve od roku [[1922]] v [[Orel (spolek)|orelském hnutí]] (v letech [[1930]]-[[1948]] náčelník ''Brynychovy župy'' v Hradci Králové). Později se zapojil i do ČSL, kde se stal členem Zemského výkonného výboru ČSL v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. [[Bohumil Stašek|Bohumila Staška]]. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (''Lidové listy'', ''Štít'', ''Třetí generace''). Používal [[pseudonym]] '''Jan Vrch'''. V letech [[1927]]-[[1945]] byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího [[Místní národní výbor|MNV]]. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel ''Hospodářského lidového družstva'' v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen ''Národní pojišťovny'' v Praze).<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
⚫
| titul = seznam zvolených poslanců
⚫
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/008schuz/s008002.htm
⚫
| jazyk = česky
⚫
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>
⚫
Obhospodařoval 2,79 [[Hektar|hektarů]] půdy (z toho 2,49 ha vlastních). Od roku [[1922]] se angažoval v [[Orel (spolek)|orelském hnutí]] (v letech [[1930]]-[[1948]] náčelník ''[[Edvard Jan Brynych|Brynychovy]] župy'' v Hradci Králové). V roce [[1920]] vstoupil do [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československé strany lidové]] (ČSL), kde se stal členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. [[Bohumil Stašek|Bohumila Staška]]. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (''Lidové listy'', ''Štít'', ''Třetí generace''). Používal [[pseudonym]] '''Jan Vrch'''. V letech [[1927]]-[[1945]] byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího [[Místní národní výbor|MNV]]. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel ''Hospodářského lidového družstva'' v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen ''Národní pojišťovny'' v Praze).<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = obec-voderady.cz
| vydavatel = obec-voderady.cz
| titul = Historie obce Voděrady
| titul = Historie obce Voděrady
Řádek 25: Řádek 31:
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>


V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu [[21. březen|21. března]] [[1939]],<ref>{{Citace elektronické monografie
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu [[21. březen|21. března]] [[1939]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Karel Řičář
| titul = Karel Řičář
Řádek 35: Řádek 41:
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/rejstrik/jmenny/rb.HTM
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/rejstrik/jmenny/rb.HTM
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-03-18}}</ref>
⚫
| datum přístupu = 2012-03-18}}</ref> Podle údajů k roku [[1935]] byl profesí chalupníkem. Bydlel ve [[Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)|Voděradech]].<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
⚫
| titul = seznam zvolených poslanců
⚫
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/008schuz/s008002.htm
⚫
| jazyk = česky
⚫
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>


Po [[únor 1948|únoru 1948]] se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku [[1953]] byl zatčen a na základě vykonstruovaného obvinění (údajné kontakty s exilovou křesťanskodemokratickou stranou) odsouzen k trestu smrti pro trestný čin velezrady. Později mu byl trest změněn na doživotí a následně snížen na deset let. Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval jako nádeník v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref>
Po [[únor 1948|únoru 1948]] se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku [[1954]] byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.<ref>
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
</ref> Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 6. 7. 2012, 10:18

Šablona:Infobox Politik Karel Řičář též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady – 4. února 1977 Voděrady[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.

Biografie

Byl chalupníkem ve Voděradech. [2] Obhospodařoval 2,79 hektarů půdy (z toho 2,49 ha vlastních). Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí (v letech 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové). V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde se stal členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V letech 1927-1945 byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího MNV. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 21. března 1939,[5] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[6]

Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.[7] Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222
  2. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
  4. ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ Karel Řičář [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
  8. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Řičář&oldid=8748789“