František Valoušek: Porovnání verzí
senátor |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Biografie == |
== Biografie == |
||
Pocházel z [[řemeslo|řemeslnické]] [[rodina|rodiny]]. Jak [[střední škola|středoškolská]], tak [[teologie|teologická]] [[studium|studia]] absolvoval v [[Olomouc|Olomouci]], kde také v roce [[1887]] přijal [[kněz|kněžské]] [[svěcení]]. Poté působil na různých místech jako [[farní vikář|kaplan]], například v letech [[1895]]-[[1905]] ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], a nějakou dobu pracoval rovněž jako [[katecheta]]. V roce [[1901]] se zúčastnil [[sjezd|sjezdu]] [[Češi|českých]] [[církve sjednocené s Římem|katolíků]] v [[Kroměříž|Kroměříži]], kde [[25. srpen|25. srpna]] [[rétorika|řečnil]] o sociální otázce. V roce [[1899]] byl jmenován [[farář|farářem]] v [[Němčice nad Hanou|Němčicích na Hané]], kde strávil značnou část svého [[život|života]]. Počátkem 20. let [[20. století]] se stal [[probošt|proboštem]] [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|kroměřížské kapituly]], jímž zůstal až do své [[smrt|smrti]], a v roce [[1923]] byl jmenován [[monsignore|prelátem Jeho Svatosti]]. |
|||
Kněžské působení |
|||
Byl také [[literatura|literárně]] činný, publikoval zejména v [[Morava|moravských]] [[časopis|časopisech]]. Během svého působení na [[Ostrava|Ostravsku]] redigoval časopis ''Zájmy dělnictva''. Publikoval povídky ze života moravského lidu (''Vrstevnice'') a historické romány (''Z těžkých dob Moravy'') a překládal z [[ukrajinština|ukrajinštiny]]. Už koncem 19. patřil mezi aktivisty křesťanskosociálního hnutí na [[Morava|Moravě]], ze kterého se roku [[1899]] utvořila [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě]]. Od roku [[1906]] zasedal na [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] a v letech [[1907]]-[[1918]] byl poslancem rakouské [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
Pocházel z početné rodiny hanáckého krejčího. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli bohosloví, na kněze vysvěcen v roce 1887. Krátce působil jako katecheta ve Vítkovicích, pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni, v r. 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem. |
|||
Křesťansko-sociálním politikem |
|||
Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Od počátku 90. let vyvíjel horlivou přednáškovou a organizační práci a krátce redigoval ostravské Zájmy dělnictva. Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal P. Janu Šrámkovi, který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd Křesťansko-sociální strany na Moravě a ve Slezsku, jenž proběhl na Velehradě. |
|||
V roce 1901 Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do vídeňské říšské rady a mandát si udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na moravském zemském sněmu v letech 1906-1913.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| vydavatel = divadloschod.cz |
| vydavatel = divadloschod.cz |
||
| titul = Slovník osobností východní Moravy |
| titul = Slovník osobností východní Moravy |
||
| Řádek 65: | Řádek 71: | ||
| datum přístupu = 2011-11-30}}</ref> |
| datum přístupu = 2011-11-30}}</ref> |
||
Literární činnost |
|||
V roce [[1930]] začal trpět těžkou [[srdeční choroby|srdeční chorobou]], která následně vedla k jeho [[smrt|úmrtí]]. |
|||
Politickou práci tohoto velmi pilného preláta provázela literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat. |
|||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
| Řádek 88: | Řádek 96: | ||
Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu. |
Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu. |
||
Literatura |
|||
MAREK, Pavel: ''František Valoušek''. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285; ''+ František Valoušek.'' Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257; MAREK, Pavel: ''Čeští křesťanští sociálové''. Olomouc, UP 2012. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 8. 4. 2012, 09:39
František Valoušek, též Franz Walouschek (26. července 1863, Vřesovice – 14. března 1932, Kroměříž), byl český římskokatolický kněz, československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu lidovou a senátor Národního shromáždění ČSR.
Biografie
Kněžské působení
Pocházel z početné rodiny hanáckého krejčího. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli bohosloví, na kněze vysvěcen v roce 1887. Krátce působil jako katecheta ve Vítkovicích, pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni, v r. 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.
Křesťansko-sociálním politikem
Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Od počátku 90. let vyvíjel horlivou přednáškovou a organizační práci a krátce redigoval ostravské Zájmy dělnictva. Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal P. Janu Šrámkovi, který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd Křesťansko-sociální strany na Moravě a ve Slezsku, jenž proběhl na Velehradě. V roce 1901 Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do vídeňské říšské rady a mandát si udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na moravském zemském sněmu v letech 1906-1913.[1][2]
Od roku 1918 zasedal za lidovce v Revolučním národním shromáždění.[3] V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V roce 1924 se stal místopředsedou senátu poté, co zemřel senátor Josef Kadlčák. Mandát senátora obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 (stal se opět i místopřesedou horní komory parlamentu) a parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal do své smrti roku 1932. Pak ho jako náhradník vystřídal Leopold Koubek.[4][5][6]
Literární činnost
Politickou práci tohoto velmi pilného preláta provázela literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat.
Dílo
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Valoušek
- Vrstevnice a jiné povídky, Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1897
- Tři povídky Františka Valouška, Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, Brno 1897
- Jaké manželství chceme?, Liga kněží arcidiecése olomoucké, Olomouc 1906
- Dvě cesty – povídka z pohorské vesnice, vlastním nákladem, Přerov
- Chudáček boží – drama ve 4 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1922
- Srdce a peníze – vesnické drama moravské o 5 jednáních, Družstevní knihtiskárna, Hradec Králové 1926
- Svatá Alžběta – drama o 5 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1927
- Jesličky – dramatický obraz o 4 jednáních, Šlépěje života, Přerov 1927
- Svatý Václav – truchlohra ve 3 jednáních s proměnou, Šlépěje života, Přerov 1928
- Zkáza – nesváry synů Svatoplukových a zkáza říše Velkomoravské nájezdy Maďarů, Šlépěje života, Přerov 1929
- V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního I, Šlépěje života, Přerov 1929
- Spása a sláva, Šlépěje života, Přerov 1929
- Rostislav a Pribina, Šlépěje života, Přerov 1929
- V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II, Šlépěje života, Přerov 1930
- Perly v hlubinách a jiné povídky, Šlépěje života, Přerov 1932
Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.
Literatura
MAREK, Pavel: František Valoušek. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285; + František Valoušek. Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257; MAREK, Pavel: Čeští křesťanští sociálové. Olomouc, UP 2012.
Odkazy
Reference
- ↑ Slovník osobností východní Moravy [online]. divadloschod.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 261, 295-296.
- ↑ František Valoušek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.
