Kalomel: Porovnání verzí
m →Naleziště: vymýceno "u nás" a nahrazeno "v Česku" |
ext.odk., kat. |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
}} |
}} |
||
'''Kalomel''' (Werner 1789), chemický vzorec [[Rtuť|Hg]]<sub>2</sub>[[Chlór|Cl]]<sub>2</sub>, je čtverečný minerál. |
|||
⚫ | |||
== Vznik == |
== Vznik == |
||
Druhotný minerál, vzniká při alteraci rud Hg jako [[cinabarit]]u, [[amalgám]]ů, [[tetraedri|Ag-tetraedritu]], [[onofroit]]u a dalších minerálů. Na umělém materiálu i v přírodních podmínkách bylo prokázáno, že se cinabarit může oxidovat při působení sulfátu železa a že tento proces se značně urychluje v přítomnosti NaCl v roztoku. Druhotné minerály rtuti se vyskytují společně a mohou přecházet jeden do druhého při změnách chemismu prostředí. Obvykle se chloridy i oxychloridy rtuti vyskytují v suchém a horkém prostředí. V několika případech byl nalezen i v podmínkách věčně zmrzlé půdy, kde jejich vznik způsobuje pomalá cirkulace spodních vod, nepatrný obsah kapalné fáze v zóně oxidace a vysoká koncentrace roztoků. |
Druhotný minerál, vzniká při alteraci rud Hg jako [[cinabarit]]u, [[amalgám]]ů, [[tetraedri|Ag-tetraedritu]], [[onofroit]]u a dalších minerálů. Na umělém materiálu i v přírodních podmínkách bylo prokázáno, že se cinabarit může oxidovat při působení sulfátu železa a že tento proces se značně urychluje v přítomnosti NaCl v roztoku. Druhotné minerály rtuti se vyskytují společně a mohou přecházet jeden do druhého při změnách chemismu prostředí. Obvykle se chloridy i oxychloridy rtuti vyskytují v suchém a horkém prostředí. V několika případech byl nalezen i v podmínkách věčně zmrzlé půdy, kde jejich vznik způsobuje pomalá cirkulace spodních vod, nepatrný obsah kapalné fáze v zóně oxidace a vysoká koncentrace roztoků. |
||
== Morfologie == |
|||
⚫ | Tvoří drobné, obvykle podle {0001} tabulkovité, prizmatické podle {001} či dipyramidální izometrické krystaly, obvykle složitě zdvojčatělé. Také kůry, někdy s drúzovitým povrchem drobných krystalků, v zemitých agregátech nebo povlacích. Na krystalech nejčastěji tvary ''a'' {100}, ''r'' {111}, ''d'' {332}, ''m'' {110}, ''c'' {001}, ''e'' {101} a ''i'' {112}. Dvojčatí podle {112}. Ve formě dotykových nebo penetračních dvojčat, často se opakujících a s nepravidelnými nebo nezřetelnými plochami. |
||
== Vlastnosti == |
== Vlastnosti == |
||
*'''Fyzikální''' - T=1-2, mikrotvrdost 21.0-27.0 kg.mm-2 (Mykské ložisko), h=7.15 (kolísá v rozmezí 6.4-7.18). |
*'''Fyzikální''' - T=1-2, mikrotvrdost 21.0-27.0 kg.mm-2 (Mykské ložisko), h=7.15 (kolísá v rozmezí 6.4-7.18). Štěpnost podle {100} a {110} dobrá ale s nerovnými štěpnými plochami, podle {111} nedokonalá, lom lasturnatý, plastický, řeže se nožem. |
||
*'''Chemické''' - Před dmuchavkou a na uhlí těká bez tavení, kondenzuje ve formě bílého náletu. Nerozpouští se ve vodě a HCl, rozpustný v lučavce královské, černá při zpracovávání s alkáliemi. |
*'''Chemické''' - Před dmuchavkou a na uhlí těká bez tavení, kondenzuje ve formě bílého náletu. Nerozpouští se ve vodě a HCl, rozpustný v lučavce královské, černá při zpracovávání s alkáliemi. |
||
*'''Optické''' - Je bezbarvý, bílý až žlutavě šedý, šedý, hnědý, na světle tmavne, vryp světle žlutý až žlutý, průhledný až průsvitný, lesk má diamantový. |
*'''Optické''' - Je bezbarvý, bílý až žlutavě šedý, šedý, hnědý, na světle tmavne, vryp světle žlutý až žlutý, průhledný až průsvitný, lesk má diamantový. V UV záření fosforeskuje tmavočerveně. |
||
lasturnatý, plastický, řeže se nožem. V UV záření fosforeskuje tmavočerveně. |
|||
Řádek 42: | Řádek 46: | ||
== Naleziště == |
== Naleziště == |
||
V [[Česko|Česku]] se vyskytuje na '''Dědově hoře''' (u Hořovic) pochybný jako vzácnost v těsné asociaci s cinabaritem, pyritem a barytem na žilách jako zemitý bílý povlak, vzácně s kuličkami [[rtuť (minerál)|rtuti]] v dutinách kusové rumělky s řídce roztroušeným kusovým žlutým [[sfalerit]]em, [[siderit]]em, [[baryt]]em a celistvým a okrovitým [[limonit]]em. Na Slovensku '''Nižná Slaná''' (u Dobšiné), '''Smolník''' (u Rožňavy) a '''Švedlár''' (u Rudňan). Ve světě jsou známy pěkné sloupečkovité krystaly z ložiska '''Terlingua''' (Brewster Co., New Mexico, USA) v asociaci s ryzí [[rtuť (minerál)|rtutí]], [[terlinguait]]em, [[montroydit]]em, [[kleinit]]em, [[eglestonit]]em, [[kalcit]]em. |
V [[Česko|Česku]] se vyskytuje na '''Dědově hoře''' (u [[Hořovice|Hořovic]]) pochybný jako vzácnost v těsné asociaci s cinabaritem, pyritem a barytem na žilách jako zemitý bílý povlak, vzácně s kuličkami [[rtuť (minerál)|rtuti]] v dutinách kusové rumělky s řídce roztroušeným kusovým žlutým [[sfalerit]]em, [[siderit]]em, [[baryt]]em a celistvým a okrovitým [[limonit]]em. Na Slovensku '''Nižná Slaná''' (u Dobšiné), '''Smolník''' (u Rožňavy) a '''Švedlár''' (u Rudňan). Ve světě jsou známy pěkné sloupečkovité krystaly z ložiska '''Terlingua''' (Brewster Co., New Mexico, USA) v asociaci s ryzí [[rtuť (minerál)|rtutí]], [[terlinguait]]em, [[montroydit]]em, [[kleinit]]em, [[eglestonit]]em, [[kalcit]]em. |
||
== Externí odkazy == |
|||
*[http://www.mindat.org/min-869.html Kalomel na webu mindat.org (anglicky)] |
|||
{{geologický pahýl}} |
{{geologický pahýl}} |
||
[[Kategorie:Minerály]] |
[[Kategorie:Minerály]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Minerály 3. třídy]] |
||
[[Kategorie:Chloridy]] |
|||
[[en:Calomel]] |
Verze z 27. 9. 2006, 20:49
Kalomel (Werner 1789), chemický vzorec Hg2Cl2, je čtverečný minerál.
Vznik
Druhotný minerál, vzniká při alteraci rud Hg jako cinabaritu, amalgámů, Ag-tetraedritu, onofroitu a dalších minerálů. Na umělém materiálu i v přírodních podmínkách bylo prokázáno, že se cinabarit může oxidovat při působení sulfátu železa a že tento proces se značně urychluje v přítomnosti NaCl v roztoku. Druhotné minerály rtuti se vyskytují společně a mohou přecházet jeden do druhého při změnách chemismu prostředí. Obvykle se chloridy i oxychloridy rtuti vyskytují v suchém a horkém prostředí. V několika případech byl nalezen i v podmínkách věčně zmrzlé půdy, kde jejich vznik způsobuje pomalá cirkulace spodních vod, nepatrný obsah kapalné fáze v zóně oxidace a vysoká koncentrace roztoků.
Morfologie
Tvoří drobné, obvykle podle {0001} tabulkovité, prizmatické podle {001} či dipyramidální izometrické krystaly, obvykle složitě zdvojčatělé. Také kůry, někdy s drúzovitým povrchem drobných krystalků, v zemitých agregátech nebo povlacích. Na krystalech nejčastěji tvary a {100}, r {111}, d {332}, m {110}, c {001}, e {101} a i {112}. Dvojčatí podle {112}. Ve formě dotykových nebo penetračních dvojčat, často se opakujících a s nepravidelnými nebo nezřetelnými plochami.
Vlastnosti
- Fyzikální - T=1-2, mikrotvrdost 21.0-27.0 kg.mm-2 (Mykské ložisko), h=7.15 (kolísá v rozmezí 6.4-7.18). Štěpnost podle {100} a {110} dobrá ale s nerovnými štěpnými plochami, podle {111} nedokonalá, lom lasturnatý, plastický, řeže se nožem.
- Chemické - Před dmuchavkou a na uhlí těká bez tavení, kondenzuje ve formě bílého náletu. Nerozpouští se ve vodě a HCl, rozpustný v lučavce královské, černá při zpracovávání s alkáliemi.
- Optické - Je bezbarvý, bílý až žlutavě šedý, šedý, hnědý, na světle tmavne, vryp světle žlutý až žlutý, průhledný až průsvitný, lesk má diamantový. V UV záření fosforeskuje tmavočerveně.
Získávání
Využití
Naleziště
V Česku se vyskytuje na Dědově hoře (u Hořovic) pochybný jako vzácnost v těsné asociaci s cinabaritem, pyritem a barytem na žilách jako zemitý bílý povlak, vzácně s kuličkami rtuti v dutinách kusové rumělky s řídce roztroušeným kusovým žlutým sfaleritem, sideritem, barytem a celistvým a okrovitým limonitem. Na Slovensku Nižná Slaná (u Dobšiné), Smolník (u Rožňavy) a Švedlár (u Rudňan). Ve světě jsou známy pěkné sloupečkovité krystaly z ložiska Terlingua (Brewster Co., New Mexico, USA) v asociaci s ryzí rtutí, terlinguaitem, montroyditem, kleinitem, eglestonitem, kalcitem.