Pokožka (rostliny): Porovnání verzí
m +portál |
m r2.7.1) (robot přidal: id:Epidermis (tumbuhan), ja:表皮 |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
[[fr:Épiderme (botanique)]] |
[[fr:Épiderme (botanique)]] |
||
[[ht:Epidèm (botanik)]] |
[[ht:Epidèm (botanik)]] |
||
[[id:Epidermis (tumbuhan)]] |
|||
[[it:Epidermide (botanica)]] |
[[it:Epidermide (botanica)]] |
||
[[ja:表皮]] |
|||
[[ko:표피 (식물학)]] |
[[ko:표피 (식물학)]] |
||
[[pl:Skórka]] |
[[pl:Skórka]] |
Verze z 30. 8. 2011, 02:40
Pokožka (epidermis) rostlin je jednovrstevné krycí pletivo, která zvnějšku chrání rostlinu, především listy, stonek a kořeny. Je také rozhraním mezi rostlinou a vnějším světem. U rostlin, které druhotně tloustnou, bývá pokožka nahrazována peridermem (činností felogénu).
Funkce pokožky
Pokožka především chrání před nadměrnou ztrátou vody, reguluje výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) a vylučuje některé metabolity na povrch rostliny. Na kořeni navíc pokožka absorbuje vodu a minerální látky.
Anatomie
Epidermis je obvykle průsvitný, protože v pokožce nejsou většinou chloroplasty. Na vnější stranu vylučuje voskovitou kutikulu, která není prostupná pro vodu. Kutikula bývá nejtlustší u rostlin z suchých oblastí, kde je voda drahocenná.
Epidermální tkáň obsahuje několik různých typů buněk: pokožkové buňky, svěrací buňky průduchů, podpůrné buňky průduchů, ale také buňky chlupů (trichomů). Nejčastější jsou samozřejmě klasické pokožkové buňky, které jsou současně nejméně specializované a největší.
Na pokožce jsou velmi často trichomy neboli chlupy. Určitými specializovanými chlupy jsou i kořenové vlásky, které absorbují vodu a minerální látky.
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epidermis (botany) na anglické Wikipedii.