Excavata: Porovnání verzí
domnívám se, že se jedná o rozdělení Excavata nikoli Metamonada, jak bylo uvedeno. |
uprava aby to bylo jasnější jak jsem to myslel |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Starší skupina [[Loukozoa]] dávala dohromady [[Jakobida]] s rodem ''[[Malawimonas]]'', je to ale zcela polyfyletická skupina.<ref name=prednaska /> |
Starší skupina [[Loukozoa]] dávala dohromady [[Jakobida]] s rodem ''[[Malawimonas]]'', je to ale zcela polyfyletická skupina.<ref name=prednaska /> |
||
Jiné klasifikace exkavát se mohou odlišovat, někdy se například skupina [[Metamonada]] štěpí na dílčí skupiny a výsledný systém může vypadat takto:<ref>{{citace periodika | autor = Sina M. Adl, Alastair G. B. Simpson, Mark A. Farmer, Robert A. Andersen, O. Roger Anderson, John A. Barta, Samual S. Bowser, Guy Bragerolle, Robert A. Fensome, Suzanne Fredericq, Timothy Y. James, Sergei Karpov, Paul Kugrens, John Krug, Christopher E. Lane, Louise A. Lewis, Jean Lodge, Denis H. Lynn, David G. Mann, Richard M. McCourt, Leonel Mendoza, Øjvind Moestrup, Sharon E. Mozley-Standridge, Thoams A. Nerad, Carol A. Shearer, Alexey V. Smirnov, Frederick W. Spiegel, Max F. J. R. Taylor | titul = The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists | periodikum = Journal of Eukaryotic Microbiology | rok = 2005 | ročník = 52 | číslo = 5 | strany = 399-451 | url = http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1550-7408.2005.00053.x Abstract}}</ref> |
|||
* [[Fornicata]] |
* [[Fornicata]] |
||
Verze z 25. 4. 2011, 10:52
 Excavata | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Excavata |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Excavata (česky exkaváti) je jedna z šesti základních eukaryotických superskupin, poprvé formálně vytvořená v roce 2002 Cavalier-Smithem. Není jisté, zda je to monofyletická skupina.[1]
Popis
Excavata jsou zpravidla jednobuněčné organismy s centrálním cytostómem (buněčná ústa) ve tvaru rýhy. V něm kmitá bičík, který svým pohybem přihání drobné organismy. Druhý bičík směřuje dopředu a slouží k pohybu. Mnozí exkaváti však tyto znaky druhotně ztratili, např. přichází o cytostóm, centrální bičík, a podobně, přesto se do této skupiny stále řadí. Za zmínku stojí mitochondrie exkavát, která je často zvláštní. Někteří exkaváti, jako krásnoočko (Euglena), jsou autotrofní, obsahují totiž plastid získaný sekundární endosymbiózou (pozřením zelené řasy).[1]
Klasifikace
K exkavátům se řadí namátkou krásnoočko (Euglena), Naegleria fowleri a parazitická Trichomonas vaginalis, ale také mnohobuněčné acrasidní hlenky (Acrasida), které ovšem s hlenkami (Eumycetozoa) mají z genetického hlediska pramálo společného. Klasifikace skupiny Excavata prošla značným vývojem, nejjednodušší dělení rozeznává čtyři kmeny:[1]
- Jakobida
- Metamonada
- Heterolobosea (=Percolozoa)
- Euglenozoa
Starší skupina Loukozoa dávala dohromady Jakobida s rodem Malawimonas, je to ale zcela polyfyletická skupina.[1]
Jiné klasifikace exkavát se mohou odlišovat, někdy se například skupina Metamonada štěpí na dílčí skupiny a výsledný systém může vypadat takto:[2]
- Fornicata
- Parabasalia - bičenkovci
- Praexostyla
- Jakobida
- Heterolobosea
- Euglenozoa - krásnoočka
- Malawimonas
Reference
- ↑ a b c d Ivan Čepička, Jiří Neustupa, Vladimír Hampl. Protistologie: Excavata, záznam přednášek na internetu [online]. Univerzita Karlova, přírodovědná fakulta: 2009. Dostupné online.
- ↑ Sina M. Adl, Alastair G. B. Simpson, Mark A. Farmer, Robert A. Andersen, O. Roger Anderson, John A. Barta, Samual S. Bowser, Guy Bragerolle, Robert A. Fensome, Suzanne Fredericq, Timothy Y. James, Sergei Karpov, Paul Kugrens, John Krug, Christopher E. Lane, Louise A. Lewis, Jean Lodge, Denis H. Lynn, David G. Mann, Richard M. McCourt, Leonel Mendoza, Øjvind Moestrup, Sharon E. Mozley-Standridge, Thoams A. Nerad, Carol A. Shearer, Alexey V. Smirnov, Frederick W. Spiegel, Max F. J. R. Taylor. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists. Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399-451. Abstract Dostupné online.