Štěpán V. Uherský: Porovnání verzí
vzhled |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
{{Příbuzný|syn|[[Ladislav IV. Kumán]]}} |
{{Příbuzný|syn|[[Ladislav IV. Kumán]]}} |
||
}} |
}} |
||
'''Štěpán V. Uherský''' (1239/1240 - [[6. srpen]] [[1272]]) byl uherský král z [[dynastie]] [[Arpádovci|Arpádovců]] |
'''Štěpán V. Uherský''' (1239/1240 - [[6. srpen]] [[1272]]) byl uherský král z [[dynastie]] [[Arpádovci|Arpádovců]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Starší ze dvou synů krále [[Béla IV.|Bély IV.]] a [[Marie Laskarina|Marie]] z rodu byzantských [[Laskaridové|Laskaridů]] byl již roku 1253 oženěn s [[Alžběta Kumánská|Alžbětou]], dcerou kumánského chána [[Köten]]a. Ze srdce nenáviděl českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a válčením s Přemyslem strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil [[Bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]]. |
|||
{{Citát|... [[Béla IV.|král]] soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu|''Dubnická kronika''<ref name="Dub92">{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 92}}</ref>}} |
{{Citát|... [[Béla IV.|král]] soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu|''[[Dubnická kronika]]''<ref name="Dub92">{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 92}}</ref>}} |
||
I po porážce odmítal mírová ujednání a ve finále mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II. |
I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a ve finále mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II. |
||
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.<ref name="Vaníček95">{{Citace monografie | jméno=Vratislav| příjmení=Vaníček| titul=Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310| vydavatel=Paseka | místo= Praha | rok=2002| stránky = 95| isbn=80-7185-433-6}}</ref> Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr [[Béla Uherský|Béla]] a také synovec [[Béla Mačevský]].<ref name="Vaníček110">''Velké dějiny'', str. 110</ref> |
|||
Králem Uherska se Štěpán stal roku [[1270]], po otcově smrti. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na [[Markétin ostrov|Zaječím ostrově]].<ref name="Dub93">''Kronika uhorských kráľov'', str. 93</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 24. 1. 2011, 16:52
otec | Béla IV. |
---|---|
matka | Marie Laskarina |
manželka | Alžběta Kumánská |
dcera | Kateřina |
dcera | Anna |
dcera | Marie |
dcera | Alžběta Kumánka |
syn | Ladislav IV. Kumán |
Štěpán V. Uherský (1239/1240 - 6. srpen 1272) byl uherský král z dynastie Arpádovců.
Život
Starší ze dvou synů krále Bély IV. a Marie z rodu byzantských Laskaridů byl již roku 1253 oženěn s Alžbětou, dcerou kumánského chána Kötena. Ze srdce nenáviděl českého krále Přemysla Otakara II. a válčením s Přemyslem strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil bitvy u Kressenbrunnu.
„ | ... král soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu | “ |
— Dubnická kronika[1] |
I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a ve finále mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II.
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.[2] Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr Béla a také synovec Béla Mačevský.[3]
Králem Uherska se Štěpán stal roku 1270, po otcově smrti. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na Zaječím ostrově.[4]
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán V. Uherský na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 92.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 95.
- ↑ Velké dějiny, str. 110
- ↑ Kronika uhorských kráľov, str. 93