1. kniha Makabejská: Porovnání verzí
m změna pahýlu |
Rozšíření, odkazy, odstr. Pahýl |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''První kniha Makabejská''' ( |
'''První kniha Makabejská''' (zkratka '''1 Mak''') je historická kniha [[Starý zákon|Starého zákona]], sepsaná patrně hebrejsky krátce před rokem [[104 př. n. l.]], která vypráví o [[židé|židovském]] [[makabejské povstání|Makabejském povstání]] ([[175 př. n. l.|175]] až [[140 př. n. l.]]). Zachovala se pouze v řeckém překladu [[Septuaginta|Septuaginty]] a nestala se součástí „palestinského kánonu“ hebrejské Bible ([[Tanach]]u). K jejímu obsahu se však vztahuje židovský svátek [[chanuka]]. |
||
== Původ a tradice knihy == |
|||
Kniha se nenachází v [[kánon]]u [[hebrejská bible|hebrejské bible]], patří však do [[Septuaginta#Obsah Septuaginty|alexandrijského kánonu]], tvoří součást [[Septuaginta|Septuaginty]] a jako kanonickou ji uznávají [[katolická církev|katolické]] a [[pravoslavná církev|pravoslavné církve]]. [[Protestanti]], kteří uznávají pouze [[palestinský kánon]], považují knihu za [[apokryf]]ní. |
|||
Knihu napsal palestinský Žid, který sympatizoval s odbojem bratří Makabejských proti násilné [[helénismus|helenizaci]] Palestiny a kladl velký důraz na plnění Mojžíšova zákona a chrámovou bohoslužbu v Jeruzalémě. Knihu zřejmě užívaly židovské obce a patrně v Alexandrii byla přeložena do řečtiny. Stala se součástí Septuaginty a alexandrijského kánonu, který převzaly první křesťanské církve, chápala se však jako deuterokánonická. [[Origenés]] i [[Jeroným]] dosvědčují, že byla napsána hebrejsky nebo aramejsky. V reformačních překladech Bible byly deuterokánonické knihy nejprve odděleny (jako v [[Kralická bible|Kralické bibli]]), později je většina [[protestanti|protestantských]] církví odmítla. Dnes ji jako deuterokánonickou uznávají [[katolická církev|katolické]], [[pravoslavná církev|pravoslavné]] a některé další církve. V židovské liturgii se o ni opírá svátek chanuka, oslava opětovného posvěcení jeruzalémského chrámu po vítězství bratří Makabejských (1Mak 4, 52-59).<ref> H. Haag, ''Bibel-Lexikon''. Heslo „Makkabäerbücher“ </ref> |
|||
⚫ | |||
První kniha Makabejská patří [[literární žánr|žánrově]] mezi historické knihy a její obsah tvoří dějiny židovského boje za nezávislost proti [[helénismus|helénistické]] [[sýrie|syrské]] nadvládě [[Seleukovci|Seleukovců]] mezi roky [[175 př. n. l.|175]] až [[140 př. n. l.]] |
|||
==Struktura knihy== |
==Struktura knihy== |
||
Řádek 11: | Řádek 9: | ||
* 9, 23–12 skutky [[Jónatan Makabejský|Jónatanovy]] ([[161 př. n. l.|161]]–[[143 př. n. l.]]) |
* 9, 23–12 skutky [[Jónatan Makabejský|Jónatanovy]] ([[161 př. n. l.|161]]–[[143 př. n. l.]]) |
||
* 13-16 skutky [[Šimeón Makabejský|Šimeónovy]] ([[143 př. n. l.|143]]–[[135 př. n. l.]]) |
* 13-16 skutky [[Šimeón Makabejský|Šimeónovy]] ([[143 př. n. l.|143]]–[[135 př. n. l.]]) |
||
{{pahýl - náboženství}} |
|||
⚫ | |||
První kniha Makabejská patří [[literární žánr|žánrově]] mezi historické knihy. Události líčí více méně v chronologickém pořádku, s velkým zaujetím pro židovský Zákon a zejména chrámovou bohoslužbu, přesto poměrně střízlivě a věcně. Její obsah tvoří dějiny židovského povstání proti násilné [[helénismus|helénizaci]] Palestiny [[sýrie|syrskými]] [[Seleukovci]] mezi roky [[175 př. n. l.|175]] až [[140 př. n. l.]] Panovník [[Antiochos IV. Epifanés]] zrušil a zakázal židovskou bohoslužbu, obřízku a sobotu ([[šabat]]) a někdy po roce [[161 př. n. l.]] postavil v chrámu sochu boha [[Zeus|Dia]].<ref> H. Haag, ''Bibel-Lexikon''. Heslo „Makkabäerbücher“ </ref> |
|||
Povstání zahájila rodina židovského kněze Matatiáše, jehož tři synové – Juda, Jónatan a Šimeón dostali přezdívku „makabejští“ (z [[hebrejština|hebr]]. ''makkabah'', kladivo). Povstání začalo jako partyzánská válka v horách, postupně ale mělo úspěch a Juda mohl vyčistit jeruzalémský chrám a obnovit v něm bohoslužbu. Po mnoha vojenských úspěších začal Juda jednat s Římany a uzavřel v Římě smlouvu o spojenectví (1Mak 8). Když roku [[160 př. n. l.]] padl v bitvě, nastoupil po něm jeho bratr Jónatan Apfus, kterého nový král Alexander jmenoval veleknězem a jeho nástupce Démetrios II. stanovil, aby se daně z Judska neodváděly králi, nýbrž do Jeruzaléma (1Mak 11,30-37). Po Jónatanově smrti roku 143 př. n. l. převzal vedení jeho bratr Šimeón, který nastolil mír a dosáhl mezinárodní uznání (1Mak 14-15). Zajistil si znovu římskou podporu, byl však úkladně zavražděn v Jerichu. Velekněžského úřadu se ujal jeho syn Jochanan. |
|||
== Souvislosti == |
|||
Bratři Makabejští tak založili novou židovskou [[dynastie|dynastii]], kněžskou a později i královskou, která vládla až do [[Herodes Veliký|Heroda Velikého]]. Spojení velekněžské a královské moci však postupně mnozí kritizovali a odmítali a z tohoto protestu vzniklo mimo jiné hnutí [[esejci|esejců]]. |
|||
[[2. kniha Makabejská]] nenavazuje na líčení 1Mak, nýbrž líčí některé události téže doby z jiného hlediska a přináší nové náboženské myšlenky, například modlitby za zemřelé a vzkříšení při Posledním soudu. |
|||
==Odkazy== |
|||
===Literatura=== |
|||
* H. Haag (vyd.), ''Bibel-Lexikon''. Einsiedeln: Benziger 1968. Heslo „Makkabäerbücher“, sl. 1080-1085. |
|||
===Reference=== |
|||
<references/> |
|||
===Související články=== |
|||
{{Portál Bible}} |
|||
* [[Bible]] |
|||
* [[2. kniha Makabejská]] |
|||
===Externí odkazy=== |
|||
*{{en}} |
|||
*[http://www.newadvent.org/bible/1ma000.htm Catholic Encyclopedia: 1 Maccabees] |
|||
*[http://jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=18&letter=M&search=1%20Maccabees Jewish Encyclopedia: Maccabees, Books of] |
|||
*[http://www.1911encyclopedia.org/Books_of_Maccabees Encyclopedia Britannica: Books of the Maccabees] |
|||
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. --> |
|||
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. '' |
|||
{{Starý zákon}} |
{{Starý zákon}} |
Verze z 23. 8. 2010, 11:56
První kniha Makabejská (zkratka 1 Mak) je historická kniha Starého zákona, sepsaná patrně hebrejsky krátce před rokem 104 př. n. l., která vypráví o židovském Makabejském povstání (175 až 140 př. n. l.). Zachovala se pouze v řeckém překladu Septuaginty a nestala se součástí „palestinského kánonu“ hebrejské Bible (Tanachu). K jejímu obsahu se však vztahuje židovský svátek chanuka.
Původ a tradice knihy
Knihu napsal palestinský Žid, který sympatizoval s odbojem bratří Makabejských proti násilné helenizaci Palestiny a kladl velký důraz na plnění Mojžíšova zákona a chrámovou bohoslužbu v Jeruzalémě. Knihu zřejmě užívaly židovské obce a patrně v Alexandrii byla přeložena do řečtiny. Stala se součástí Septuaginty a alexandrijského kánonu, který převzaly první křesťanské církve, chápala se však jako deuterokánonická. Origenés i Jeroným dosvědčují, že byla napsána hebrejsky nebo aramejsky. V reformačních překladech Bible byly deuterokánonické knihy nejprve odděleny (jako v Kralické bibli), později je většina protestantských církví odmítla. Dnes ji jako deuterokánonickou uznávají katolické, pravoslavné a některé další církve. V židovské liturgii se o ni opírá svátek chanuka, oslava opětovného posvěcení jeruzalémského chrámu po vítězství bratří Makabejských (1Mak 4, 52-59).[1]
Struktura knihy
- 1–2 příčiny konfliktu
- 3–9, 22 skutky Judy Makabejského (166–161 př. n. l.)
- 9, 23–12 skutky Jónatanovy (161–143 př. n. l.)
- 13-16 skutky Šimeónovy (143–135 př. n. l.)
Obsah knihy
První kniha Makabejská patří žánrově mezi historické knihy. Události líčí více méně v chronologickém pořádku, s velkým zaujetím pro židovský Zákon a zejména chrámovou bohoslužbu, přesto poměrně střízlivě a věcně. Její obsah tvoří dějiny židovského povstání proti násilné helénizaci Palestiny syrskými Seleukovci mezi roky 175 až 140 př. n. l. Panovník Antiochos IV. Epifanés zrušil a zakázal židovskou bohoslužbu, obřízku a sobotu (šabat) a někdy po roce 161 př. n. l. postavil v chrámu sochu boha Dia.[2]
Povstání zahájila rodina židovského kněze Matatiáše, jehož tři synové – Juda, Jónatan a Šimeón dostali přezdívku „makabejští“ (z hebr. makkabah, kladivo). Povstání začalo jako partyzánská válka v horách, postupně ale mělo úspěch a Juda mohl vyčistit jeruzalémský chrám a obnovit v něm bohoslužbu. Po mnoha vojenských úspěších začal Juda jednat s Římany a uzavřel v Římě smlouvu o spojenectví (1Mak 8). Když roku 160 př. n. l. padl v bitvě, nastoupil po něm jeho bratr Jónatan Apfus, kterého nový král Alexander jmenoval veleknězem a jeho nástupce Démetrios II. stanovil, aby se daně z Judska neodváděly králi, nýbrž do Jeruzaléma (1Mak 11,30-37). Po Jónatanově smrti roku 143 př. n. l. převzal vedení jeho bratr Šimeón, který nastolil mír a dosáhl mezinárodní uznání (1Mak 14-15). Zajistil si znovu římskou podporu, byl však úkladně zavražděn v Jerichu. Velekněžského úřadu se ujal jeho syn Jochanan.
Souvislosti
Bratři Makabejští tak založili novou židovskou dynastii, kněžskou a později i královskou, která vládla až do Heroda Velikého. Spojení velekněžské a královské moci však postupně mnozí kritizovali a odmítali a z tohoto protestu vzniklo mimo jiné hnutí esejců.
2. kniha Makabejská nenavazuje na líčení 1Mak, nýbrž líčí některé události téže doby z jiného hlediska a přináší nové náboženské myšlenky, například modlitby za zemřelé a vzkříšení při Posledním soudu.
Odkazy
Literatura
- H. Haag (vyd.), Bibel-Lexikon. Einsiedeln: Benziger 1968. Heslo „Makkabäerbücher“, sl. 1080-1085.
Reference
Související články
Externí odkazy
- (anglicky)
- Catholic Encyclopedia: 1 Maccabees
- Jewish Encyclopedia: Maccabees, Books of
- Encyclopedia Britannica: Books of the Maccabees
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.