Dva tisíce slov: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 31. 1. 2010, 10:34

Dva tisíce slov (úplný název: Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem) byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů Pražského jara. Zatímco Akční program KSČ byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov byly podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení KSČ je odmítlo a později, v době tzv. politické normalizace, dokument Dva tisíce slov označila za kontrarevoluční.

Dokument vznikl na podnět pracovníků Československé akademie věd - Otty Wichterla, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako manifest jej sepsal spisovatel Ludvík Vaculík. Text vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny, tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.

V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekuováni.

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikizdroje}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „autor“, „dílo“, „kategorie“, „rozcestník“, „edice“.

Úplný text dokumentu - Portál Svědomí

Šablona:Pahýl - politika

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Dva tisíce slov''' (úplný název: '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Zatímco [[Akční program KSČ]] byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov byly podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace|politické normalizace]], dokument Dva tisíce slov označila za kontrarevoluční.
-Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] - [[Otto Wichterle|Otty Wichterla]], [[Jan Brod|Jana Broda]], [[Otakar Poupa|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako manifest jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy|Literárních listech]]'' a denících ''[[Práce (noviny)|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]''. Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.
+Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] - [[Otto Wichterle|Otty Wichterla]], [[Jan Brod|Jana Broda]], [[Otakar Poupa|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako manifest jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy|Literárních listech]]'' a denících ''[[Práce (noviny)|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla [[26. červen|26. června]] [[1968]] Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.
 V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekuováni.