COBE: Porovnání verzí
+popis družice |
+malé rozšíření úvodu |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
}} |
}} |
||
'''COBE''' (z [[angličtina|anglického]] ''Cosmic Background Explorer'') byla první [[umělá družice|družice]], která se věnovala [[kosmologie|kosmologii]]. Jejím úkolem bylo proměřit [[reliktní záření]] a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o [[Vesmír]]u. |
'''COBE''' (z [[angličtina|anglického]] ''Cosmic Background Explorer'' někdy také '''Explorer 66''') byla první [[umělá družice|družice]], která se věnovala [[kosmologie|kosmologii]]. Družice byla vybavena třemi hlavními přístroji pro výzkum infračervené a mikrovlnné části [[Elektromagnetické spektrum|elektromagnetického spektra]].Jejím úkolem bylo proměřit [[reliktní záření]] a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o [[Vesmír]]u. Objevy COBE podpořily teorii [[Velký třesk|velkého třesku]]. |
||
== Navedení na oběžnou dráhu == |
== Navedení na oběžnou dráhu == |
Verze z 18. 11. 2009, 10:25
Šablona:Infobox Vesmírná družice
COBE (z anglického Cosmic Background Explorer někdy také Explorer 66) byla první družice, která se věnovala kosmologii. Družice byla vybavena třemi hlavními přístroji pro výzkum infračervené a mikrovlnné části elektromagnetického spektra.Jejím úkolem bylo proměřit reliktní záření a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o Vesmíru. Objevy COBE podpořily teorii velkého třesku.
COBE měla vzlétnout na palubě raketoplánu v roce 1988, ale havárie Challengeru plány posunula. Na svou oběžnou dráhu kolem Země synchronní se Sluncem byla umístěna 18. listopadu 1989 pomocí rakety Delta.
Výběr oběžné dráhy byl jako vždy ovlivněn charakterem mise a možnostmi nosného systému. Prvořadými požadavky byla možnost pokrytí celé oblohy, omezení radiového rušení na minimum a udržení teplotní stability přístrojů a chladicího systému. Zvolená kruhová dráha synchronní se sluncem a s inklinací 99° vyhovovala jak možnostem raketoplánu (s přídavným pohonem samotnou družici) i raketě Delta. Výška dráhy byla kompromisem mezi radiovým rušením ze Země a z oblasti Van Allenových pásů ve větších výškách.
Přístrojové vybavení
Konstrukce družice byla z větší části založena na designu infračerveného teleskopu IRAS, avšak měla několik unikátních charakteristik. Kvůli povaze mise a potřebě měřit a kontrolovat zdroje systémových chyb, byl potřeba přesný a komplexní design. COBE měla pracovat minimálně šest měsíců a měla být schopna omezit rušivé působení vnějších vlivů jako byly umělé radiové signály ze Země a jiných družic a přirozené radiové interference planety Země, Měsíce a Slunce. Přístroje na palubě vyžadovaly teplotní stabilitu pro udržování konstantního příjmu a vysokou míru čistoty pro omezení vstupu zbloudilého světla a minimalizaci tepelného vyzařování částic. Pro snímání a následné modelování reliktního záření z různých úhlů bylo nutné, aby družice rotovala rychlostí 0,8 otáčky za minutu. Osa rotace byla nakloněna vůči vektoru orbitální rychlosti tak, aby se předešlo kontaktu citlivé optiky s možnými zbytky atmosféry. Také to předcházelo infračerveným zábleskům, pocházejícím z nárazů elektricky neutrálních, avšak vysokorychlostních částic do optické výbavy.
Pro zajištění potřeby pomalé rotace a tříosé stabilizace byla sonda vybavena dvojicí setrvačníků, jejichž moment hybnosti byl opačný k momentu hybnosti celé družice. Součet momentů hybnosti tak byl udržován na nule. Chlazení přístrojů FIRAS a DIRBE měl na starosti systém sestávající se z tepelně izolační nádoby, naplněné 650 litry supratekutého helia. Tento systém byl přejat z teleskopů IRAS a byl schopen chladit oba přístroje na teplotu 2 K (-271 °C) po celou dobu trvání mise. Na ochranu citlivých přístrojů před přímými vlivy radiového rušení a infračerveného záření byl kolem přístrojů umístěn kuželovitý štít. Elektrickou energii dodávaly solární panely o výkonu 750 W.
Na palubě družice pracovaly tři přístroje:
- DIRBE - přístroj na měření difuzního infračerveného záření
- FIRAS - spektrofotometr pro vzdálenou infračervenou oblast
- DMR - diferenciální mikrovlnný radiometr, oproti předchozím byl chlazen „pouze“ na 140 K (-133 °C)
Výsledky měření
23. dubna 1992 tým amerických vědců oznámil objevení anizotropie v datech z družice COBE, což bylo okamžitě na celém světě prezentováno jako jeden z nejzásadnějších vědeckých objevů.
Nástupcem sondy COBE je v současné době WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která proměřuje reliktní záření s vyšší rozlišovací schopností.
Zdroje
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku COBE na slovenské Wikipedii.
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cosmic Background Explorer na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu COBE na Wikimedia Commons Šablona:Portál Kosmonautika Šablona:Portál Astronomie