Jizre'elské údolí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + geo
m upraven vzhled zarovnanim na dalsi radek a prehozeni poznamek na konec; jinak dik za clanek, mel sem ho sice v merku, ale takhle dobre bych ho nenapsal ;-)
Řádek 12: Řádek 12:


== Historie ==
== Historie ==
[[Image:Ancient Levant routes.png|thumb|left|Obchodní stezky v [[Levanta|Levantě]] ve [[14. století př. n. l.]], [[Via Maris]] vyznačena fialově]]
[[Image:Ancient Levant routes.png|thumb|left|Obchodní stezky v [[Levanta|Levantě]] ve [[14. století př. n. l.|14. století př. n. l.]], [[Via Maris]] vyznačena fialově]]
Jizre'elské údolí bylo velmi důležitou oblastí, neboť poskytovalo snadné spojení mezi izraelským pobřežím a údolím [[Jordán]]u a bylo od [[15. století př. n. l.]] součástí obchodní stezky [[Via Maris]], která spojovala [[Starověký Egypt|Egypt]] s [[Mezopotámie|Mezopotámií]]. Úrodná půda navíc poskytovala obživu [[Kanaán|kanaánskému]] obyvatelstvu.<ref>[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.</ref>
Jizre'elské údolí bylo velmi důležitou oblastí, neboť poskytovalo snadné spojení mezi izraelským pobřežím a údolím [[Jordán]]u a bylo od [[15. století př. n. l.]] součástí obchodní stezky [[Via Maris]], která spojovala [[Starověký Egypt|Egypt]] s [[Mezopotámie|Mezopotámií]]. Úrodná půda navíc poskytovala obživu [[Kanaán|kanaánskému]] obyvatelstvu.<ref>[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.</ref>


Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval [[faraon]], v 1. polovině 2.&nbsp;tisíciletí př. n. l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost [[Megido]]. Okolo 12. století do regionu vtrhli [[Pelištejci]], ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v&nbsp;2. polovině 10. století stala snadnou kořistí egyptského panovníka [[Šešonk I.|Šešonka I.]]<ref>[[Israel Finkelstein|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN&nbsp;978-80-7021-869-3. [dále jen ''Objevování Bible'']. str. 148-150.</ref>
Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval [[faraon]], v 1. polovině 2.&nbsp;tisíciletí&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost [[Megido]]. Okolo 12. století do regionu vtrhli [[Pelištejci]], ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v&nbsp;2. polovině 10.&nbsp;století stala snadnou kořistí egyptského panovníka [[Šešonk I.|Šešonka I.]]<ref>[[Israel Finkelstein|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN&nbsp;978-80-7021-869-3. [dále jen ''Objevování Bible'']. str. 148-150.</ref>


Tentokrát však Egypt oblast do své říše nepojal, nýbrž ji jen vydrancoval. Jizre'elské údolí se tak stalo snadným cílem právě vznikajícího [[izraelské království|izraelského království]], jehož jádrem byly hory na jih od údolí. Aby si Izraelité udrželi svou moc nad etnicky odlišným obyvatelstvem a uchránili své hranice, začali na strategických místech budovat mohutné pevnosti ([[Megido]], [[Chacor]] aj.).<ref>''Objevování Bible.'' str. 167-173.</ref>
Tentokrát však Egypt oblast do své říše nepojal, nýbrž ji jen vydrancoval. Jizre'elské údolí se tak stalo snadným cílem právě vznikajícího [[izraelské království|izraelského království]], jehož jádrem byly hory na jih od údolí. Aby si Izraelité udrželi svou moc nad etnicky odlišným obyvatelstvem a uchránili své hranice, začali na strategických místech budovat mohutné pevnosti ([[Megido]], [[Chacor]] aj.).<ref>''Objevování Bible.'' str. 167-173.</ref>


[[Image:Via Maris 0672.jpg|thumb|right|Silnice vedoucí podél Via Maris]]
[[Image:Via Maris 0672.jpg|thumb|right|Silnice vedoucí podél Via Maris]]
Ke konci 9. století začal do údolí vpadat [[Aram-Damašek]], až jej nakonec v 2. polovině 8. století zcela ovládla [[Asýrie]], která údolí rozdělila na několik správních oblastí.
Ke konci 9. století začal do údolí vpadat [[Aram-Damašek]], až jej nakonec v 2. polovině 8.&nbsp;století zcela ovládla [[Asýrie]], která údolí rozdělila na několik správních oblastí.


V období [[helénismus|helénismu]] význam Jizre'elské údolí upadal kvůli přeložení obchodních stezek. V období [[Římská říše|římské nadvlády]] se část půdy v&nbsp;údolí dokonce proměnila v bažiny. Kvůli bažinám a záplavám v oblasti se počet obyvatel v údolí citelně snížil.
V období [[helénismus|helénismu]] význam Jizre'elské údolí upadal kvůli přeložení obchodních stezek. V období [[Římská říše|římské nadvlády]] se část půdy v&nbsp;údolí dokonce proměnila v bažiny. Kvůli bažinám a záplavám v oblasti se počet obyvatel v&nbsp;údolí citelně snížil.


Osídlení začalo být znovu obnovováno až v polovině [[19. století]] n. l. Po [[první světová válka|první světové válce]] se v údolí začali usazovat němečtí [[templáři (náboženská společnost)|templáři]] ({{cizojazyčně|de|Tempelgesellschaft}}), kteří během války prchli z Německa. Počátkem [[20. století]] začaly [[sionismus|sionistické]] organizace odkupovat půdu v Jizre'elském údolí odkupovat od [[Arabové|Arabů]]. První židovští osadníci museli nejdříve zúrodnit půdu vysušením staletých bažin. Postupně tak v údolí vznikaly osady, vesnice a později i celá města.
Osídlení začalo být znovu obnovováno až v polovině [[19. století]] n. l. Po [[první světová válka|první světové válce]] se v údolí začali usazovat němečtí [[templáři (náboženská společnost)|templáři]] ({{cizojazyčně|de|Tempelgesellschaft}}), kteří během války prchli z Německa. Počátkem [[20. století]] začaly [[sionismus|sionistické]] organizace odkupovat půdu v&nbsp;Jizre'elském údolí odkupovat od [[Arabové|Arabů]]. První židovští osadníci museli nejdříve zúrodnit půdu vysušením staletých bažin. Postupně tak v&nbsp;údolí vznikaly osady, vesnice a později i celá města.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
{{Commonscat|Jezreel Valley}}
{{Commonscat|Jezreel Valley}}
=== Poznámky ===
{{Překlad|he|עמק יזרעאל|4405569}}
<references/>

{{Portál Hebraistika}}
{{Portál Hebraistika}}
=== Související články ===
=== Související články ===
Řádek 37: Řádek 33:
* [[Megido]]
* [[Megido]]


=== Poznámky ===
{{Překlad|he|עמק יזרעאל|4405569}}
<references/>
{{geo dm|32|37|N|s|35|14|E|v}}
{{geo dm|32|37|N|s|35|14|E|v}}



Verze z 23. 1. 2008, 11:24

Jizre'elské údolí, pohled od města Nacaret Ilit
Vymezení Jizre'elského údolí, žlutá linie: obchodní stezka Via Maris

Jizre'elské údolí (hebr. עמק יזרעאל, Emek Jizre'el) je velké údolí na severu Izraele. V období starověku mělo velmi strategický význam, neboť jí procházela jedna z nejdůležitějších obchodních cest mezi Egyptem a Mezopotámií, a proto bylo mnohokrát dějištěm bitev o nadvládu nad tímto územím a místem, kde vznikaly mohutné pevnosti.

Geografie

Jizre'elské údolí je vymezeno na západě údolím Zebulon a Haifským zálivem, na severu galilejskými horami, na východě horou Tábor, horou More a betšeanským údolím a na jihu pohořím Karmel a pahorkatinou Menaše.

Etymologie

Hebrejské Jizre'el znamená „El (bůh) zaseje“, což odráží zemědělský charakter oblasti. Někdy bylo označení Jizre'elské údolí užíváno jen pro centrální oblast údolí v okolí města Jizre'el, oproti východnímu Megidskému údolí okolo města Megido.

Řecká varianta názvu je pak Esdraelon (totéž co Jizre'el), arabština používá k pojmenování buď „Údolí syna Amra“ (مرج بن عامر, Mardž ben Amr) nebo „Pláň Zir'in“ (سهل زرعي, Sahl Zir'in).

Historie

Obchodní stezky v Levantě ve 14. století př. n. l., Via Maris vyznačena fialově

Jizre'elské údolí bylo velmi důležitou oblastí, neboť poskytovalo snadné spojení mezi izraelským pobřežím a údolím Jordánu a bylo od 15. století př. n. l. součástí obchodní stezky Via Maris, která spojovala Egypt s Mezopotámií. Úrodná půda navíc poskytovala obživu kanaánskému obyvatelstvu.[1]

Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval faraon, v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost Megido. Okolo 12. století do regionu vtrhli Pelištejci, ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v 2. polovině 10. století stala snadnou kořistí egyptského panovníka Šešonka I.[2]

Tentokrát však Egypt oblast do své říše nepojal, nýbrž ji jen vydrancoval. Jizre'elské údolí se tak stalo snadným cílem právě vznikajícího izraelského království, jehož jádrem byly hory na jih od údolí. Aby si Izraelité udrželi svou moc nad etnicky odlišným obyvatelstvem a uchránili své hranice, začali na strategických místech budovat mohutné pevnosti (Megido, Chacor aj.).[3]

Silnice vedoucí podél Via Maris

Ke konci 9. století začal do údolí vpadat Aram-Damašek, až jej nakonec v 2. polovině 8. století zcela ovládla Asýrie, která údolí rozdělila na několik správních oblastí.

V období helénismu význam Jizre'elské údolí upadal kvůli přeložení obchodních stezek. V období římské nadvlády se část půdy v údolí dokonce proměnila v bažiny. Kvůli bažinám a záplavám v oblasti se počet obyvatel v údolí citelně snížil.

Osídlení začalo být znovu obnovováno až v polovině 19. století n. l. Po první světové válce se v údolí začali usazovat němečtí templáři (Tempelgesellschaft), kteří během války prchli z Německa. Počátkem 20. století začaly sionistické organizace odkupovat půdu v Jizre'elském údolí odkupovat od Arabů. První židovští osadníci museli nejdříve zúrodnit půdu vysušením staletých bažin. Postupně tak v údolí vznikaly osady, vesnice a později i celá města.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jizre'elské údolí na Wikimedia Commons Šablona:Portál Hebraistika

Související články

Poznámky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku עמק יזרעאל na hebrejské Wikipedii.

  1. BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.
  2. FINKELSTEIN, IsraelSILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. [dále jen Objevování Bible]. str. 148-150.
  3. Objevování Bible. str. 167-173.

Šablona:Geo dm