Verchněuralsk: Porovnání verzí

Verchněuralsk ; Верхнеуральск
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	53°53′ s. š., 59°13′ v. d.
Nadmořská výška	412 m n. m.
Stát	Rusko
Federální okruh	Uralský federální okruh
Oblast	Čeljabinská
	Verchněuralsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50 km²
Počet obyvatel	9 340 (2018)
Hustota zalidnění	186,8 obyv./km²
Správa
Vznik	1734
Oficiální web	www.verhneuralsk.ru
Telefonní předvolba	35143
PSČ	457670
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 1. 2022, 01:06

Verchněuralsk (rusky Верхнеуральск) je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl přes devět tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Verchněuralsk leží na východní straně Jižního Uralu, na levém, východním břehu Uralu, přítoku Kaspického moře. Od Čeljabinsku, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně 460 kilometrů jihozápadně.

Nejbližší železniční stanice je v Magnitogorsku přibližně šedesát kilometrů jižně na trati z Ufy do Kartaly.

Dějiny

Je nejstarším městem Čeljabinské oblasti. Byl založen jako přístav a pevnost v zimních měsících na přelomu let 1734/1735 pod jménem Verchnějaickaja (Верхнеяицкая), které odkazovalo k řece Uralu, do roku 1755 nazývané Jaik. V roce 1736 v důsledku útoku Baškirů na zásobovací oddíl s jídlem a krmivem pro zvířata, zemřela většina lidí ve Verchnějaickaje hlady a mrazem, zbytek obyvatel byl evakuován do Orenburgu.^[2] V roce 1737 byla osada obnovena plukovníkem Vasilijem Tatiščevem jako pevnost.^[3] V květnu 1774 blízko pevnosti táhli povstalci vedení Jemeljanem Pugačovem, kteří Verchnějaickaju nedobyli. Právě v důsledku Pugačovova povstání ale byla Verchnějaickaja z rozhodnutí Kateřiny II. Veliké přejmenována, když v rámci snahy vymazat vzpomínku na povstání nechala přejmenovat řeku Jaik na Ural a nechala změnit i název všeho, co se jmenovalo podle řeky. Městská práva osada získala v roce 1781.

Od roku 1914 zde byla věznice. Ve vězení nebo na nucených pracích zde zemřeli mimo jiné bývalí sovětští politici Timofej Vladimirovič Sapronov (v roce 1937), Karl Bernardovič Radek (1939) a Grigorij Jakovlevič Sokolnikov (1939).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Werchneuralsk na německé Wikipedii.

↑ 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]
↑ Энциклопедия "Челябинск". book-chel.ru [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
↑ Чебаркульская, Миасская и Челябинская крепости. resources.chelreglib.ru:6007 [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Verchněuralsk na Wikimedia Commons

[d84f748bde80dac87e899490e943a9ac5d33eca8-1] 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]

[2] Энциклопедия "Челябинск". book-chel.ru [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.

[3] Чебаркульская, Миасская и Челябинская крепости. resources.chelreglib.ru:6007 [online]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 | url = http://resources.chelreglib.ru:6007/el_izdan/kalend2011/kreposti.htm
 | datum přístupu =
-}}</ref> V květnu 1774 blízko pevnosti táhli povstalci vedení [[Jemeljan Pugačov|Jemeljanem Pugačovem]], kteří Verchnějaickaju nedobyli. Právě v důsledku Pugačovova povstání ale byla Verchnějaickaja z rozhodnutí [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] přejmenována, když v rámci snahy vymazat vzpomínku na povstání nechala přejmenovat řeku Jaik na Ural a nechala změnit i název všeho, co se jmenovalo podle řeky. Městská práva osada získala v roce 1781.
+}}</ref> V květnu 1774 blízko pevnosti táhli povstalci vedení [[Jemeljan Pugačov|Jemeljanem Pugačovem]], kteří Verchnějaickaju nedobyli. Právě v důsledku [[Pugačovovo povstání|Pugačovova povstání]] ale byla Verchnějaickaja z rozhodnutí [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] přejmenována, když v rámci snahy vymazat vzpomínku na povstání nechala přejmenovat řeku Jaik na Ural a nechala změnit i název všeho, co se jmenovalo podle řeky. Městská práva osada získala v roce 1781.
 Od roku 1914 zde byla věznice. Ve vězení nebo na nucených pracích zde zemřeli mimo jiné bývalí sovětští politici [[Timofej Vladimirovič Sapronov]] (v roce 1937), [[Karl Bernardovič Radek]] (1939) a [[Grigorij Jakovlevič Sokolnikov]] (1939).