Smil z Obřan: Porovnání verzí
m fmt |
dokončení značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{pracuje se|}} |
|||
{{Infobox - osoba}} |
{{Infobox - osoba}} |
||
'''Smil z Obřan''' (kolem [[1280]]− po [[1312]] nebo [[1313]], [[Rakousko|Rakousy]]) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů ze Zbraslavi]]. |
'''Smil z Obřan''' (kolem [[1280]] − po [[1312]] nebo [[1313]], [[Rakousko|Rakousy]]) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů ze Zbraslavi]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Smil z Obřan se narodil jako syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerharda ze Zbraslavi a Obřan]] a jeho manželky [[Jitka z Feldsbergu|Jitky z Feldsbergu]] kolem roku 1280. Oba Smilovi rodiče zemřeli v roce 1291 a otcovy statky zdědil Smilův starší bratr [[Boček z Obřan (†1296)|Boček z Obřan]]. Když však v roce 1296 zemřel i Boček, rodinných statků se ujal Smil. První písemná zmínka o Smilovi pochází až z roku [[1303]]. Smil se zapojil do bojů o český trůn mezi lety 1306 až 1310, které nastaly po zavraždění posledního Přemyslovce [[Václav III.|Václava III.]] V roce 1307 byl podplacen kandidátem na český trůn [[Jindřich Korutanský|Jindřichem Korutanským]], aby ho podpořil. Roku 1310 se nakrátko stal [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]]. Měšťanům [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]] Smil slíbil, že od nich nebude vybírat daně a poplatky, pokud budou držet armádu k jeho zájmům. Postavil se totiž na stranu opozice nového českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Král Jan však vládu následně prosadil i na Moravě a vzpoura byla vojensky potlačena. Smil byl nucen se uchýlit pod ochranná křídla rakouského vévody [[Fridrich I. Habsburský|Fridricha I. Sličného]] a v rakouské emigraci po roce 1313 zemřel. Nezanechal žádného mužského potomka a rod pánů z Obřan proto vymřel po meči. |
Smil z Obřan se narodil jako syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerharda ze Zbraslavi a Obřan]] a jeho manželky [[Jitka z Feldsbergu|Jitky z Feldsbergu]] kolem roku 1280. Oba Smilovi rodiče zemřeli v roce 1291 a otcovy statky zdědil Smilův starší bratr [[Boček z Obřan (†1296)|Boček z Obřan]]. Když však v roce 1296 zemřel i Boček, rodinných statků se ujal Smil. První písemná zmínka o Smilovi pochází až z roku [[1303]]. Smil se zapojil do bojů o český trůn mezi lety 1306 až 1310, které nastaly po zavraždění posledního Přemyslovce [[Václav III.|Václava III.]] V roce 1307 byl Smil podplacen kandidátem na český trůn [[Jindřich Korutanský|Jindřichem Korutanským]], aby ho podpořil. Roku 1310 se nakrátko stal [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]]. Měšťanům [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]] Smil slíbil, že od nich nebude vybírat daně a poplatky, pokud budou držet armádu k jeho zájmům. Postavil se totiž na stranu opozice nového českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Král Jan však svojí vládu následně prosadil i na Moravě a vzpoura byla vojensky potlačena. Smil byl nucen se uchýlit pod ochranná křídla rakouského vévody [[Fridrich I. Habsburský|Fridricha I. Sličného]] a v rakouské emigraci po roce 1313 zemřel. Nezanechal žádného mužského potomka a rod pánů z Obřan proto vymřel po meči. S manželkou [[Anna z Hradce|Annou z Hradce]] měl jedinou dceru [[Anna z Obřan|Annu]], která byla jeptiškou. Majetku pánu z Obřan se následně zmocnil [[Jindřich z Lipé]].<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Plaček |
| příjmení = Plaček |
||
| jméno = Miroslav |
| jméno = Miroslav |
||
Verze z 29. 10. 2019, 16:14
| Smil z Obřan | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 13. století |
| Choť | Anna z Hradce |
| Děti | Anna z Obřan |
| Rodiče | Gerhard ze Zbraslavi a Obřan a Jitka z Feldsbergu |
| Rod | Páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Příbuzní | Boček z Obřan, Anežka z Obřan a Eufémie z Obřan (sourozenci) |
| Funkce | Nejvyšší zemský podkomoří (1310) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smil z Obřan (kolem 1280 − po 1312 nebo 1313, Rakousy) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi.
Život
Smil z Obřan se narodil jako syn moravského šlechtice Gerharda ze Zbraslavi a Obřan a jeho manželky Jitky z Feldsbergu kolem roku 1280. Oba Smilovi rodiče zemřeli v roce 1291 a otcovy statky zdědil Smilův starší bratr Boček z Obřan. Když však v roce 1296 zemřel i Boček, rodinných statků se ujal Smil. První písemná zmínka o Smilovi pochází až z roku 1303. Smil se zapojil do bojů o český trůn mezi lety 1306 až 1310, které nastaly po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. V roce 1307 byl Smil podplacen kandidátem na český trůn Jindřichem Korutanským, aby ho podpořil. Roku 1310 se nakrátko stal moravským zemským hejtmanem. Měšťanům Uherského Hradiště Smil slíbil, že od nich nebude vybírat daně a poplatky, pokud budou držet armádu k jeho zájmům. Postavil se totiž na stranu opozice nového českého krále Jana Lucemburského. Král Jan však svojí vládu následně prosadil i na Moravě a vzpoura byla vojensky potlačena. Smil byl nucen se uchýlit pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha I. Sličného a v rakouské emigraci po roce 1313 zemřel. Nezanechal žádného mužského potomka a rod pánů z Obřan proto vymřel po meči. S manželkou Annou z Hradce měl jedinou dceru Annu, která byla jeptiškou. Majetku pánu z Obřan se následně zmocnil Jindřich z Lipé.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. Kapitola Usychající větev Bočkovy linie: Páni z Obřan, s. 70−72.
| Předchůdce: Vítek ze Švábenic |
|
Moravský zemský hejtman 1310 |
|
Nástupce: Jan z Vartemberka |