Smil z Obřan: Porovnání verzí

Smil z Obřan
Smil z Obřan
Narození	13. století
Choť	Anna z Hradce
Děti	Anna z Obřan
Rodiče	Gerhard ze Zbraslavi a Obřan a Jitka z Feldsbergu
Rod	Páni z Kunštátu a Poděbrad
Příbuzní	Boček z Obřan, Anežka z Obřan a Eufémie z Obřan (sourozenci)
Funkce	Nejvyšší zemský podkomoří (1310)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 10. 2019, 14:42

Smil z Obřan (kolem 1280− po 1312 nebo 1313, Rakousy) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi.

Život

Smil z Obřan se narodil jako syn moravského šlechtice Gerharda ze Zbraslavi a Obřan a jeho manželky Jitky z Feldsbergu kolem roku 1280. Oba Smilovi rodiče zemřeli v roce 1291 a otcovy statky zdědil Smilův starší bratr Boček z Obřan. Když však v roce 1296 zemřel i Boček, rodinných statků se ujal Smil. První písemná zmínka o Smilovi pochází až z roku 1303. Smil se zapojil do bojů o český trůn mezi lety 1306 až 1310, které nastaly po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. V roce 1307 byl podplacen kandidátem na český trůn Jindřichem Korutanským, aby ho podpořil. Roku 1310 se nakrátko stal moravským zemským hejtmanem. Měšťanům Uherského Hradiště Smil slíbil, že od nich nebude vybírat daně a poplatky, pokud budou držet armádu k jeho zájmům. Postavil se totiž na stranu opozice nového českého krále Jana Lucemburského. Král Jan však vládu následně prosadil i na Moravě a vzpoura byla vojensky potlačena. Smil byl nucen se uchýlit pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha I. Sličného a v rakouské emigraci po roce 1313 zemřel. Nezanechal žádného mužského potomka a rod pánů z Obřan proto vymřel po meči. Jeho jediná dcera Anna byla jeptiškou. Majetku pánu z Obřan se následně zmocnil Jindřich z Lipé.^[1]

Odkazy

Reference

↑ PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. Kapitola Usychající větev Bočkovy linie: Páni z Obřan, s. 70−72.

Předchůdce:
Vítek ze Švábenic

Moravský zemský hejtman
1310

Nástupce:
Jan z Vartemberka

[1] PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. Kapitola Usychající větev Bočkovy linie: Páni z Obřan, s. 70−72.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{pracuje se|}}
 {{Infobox - osoba}}
-'''Smil z&nbsp;Obřan''' (konec [[13. století]]-[[1312]] nebo [[1313]], [[Rakousko|Rakousy]]) byl moravský šlechtic, který pocházel z&nbsp;rodu [[Páni ze Zbraslavi|pánů ze Zbraslavi]], který byl později znám jako [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rod pánů z&nbsp;Kunštátu]].
+'''Smil z&nbsp;Obřan''' (kolem [[1280]]− po [[1312]] nebo [[1313]], [[Rakousko|Rakousy]]) byl moravský šlechtic, který pocházel z&nbsp;rodu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů ze Zbraslavi]].
 == Život ==
+Smil z Obřan se narodil jako syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerharda ze Zbraslavi a Obřan]] a jeho manželky [[Jitka z Feldsbergu|Jitky z Feldsbergu]] kolem roku 1280. Oba Smilovi rodiče zemřeli v roce 1291 a otcovy statky zdědil Smilův starší bratr [[Boček z Obřan (†1296)|Boček z Obřan]]. Když však v roce 1296 zemřel i Boček, rodinných statků se ujal Smil. První písemná zmínka o&nbsp;Smilovi pochází až z&nbsp;roku [[1303]]. Smil se zapojil do bojů o český trůn mezi lety 1306 až 1310, které nastaly po zavraždění posledního Přemyslovce [[Václav III.|Václava III.]] V roce 1307 byl podplacen kandidátem na český trůn [[Jindřich Korutanský|Jindřichem Korutanským]], aby ho podpořil. Roku 1310 se nakrátko stal [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]]. Měšťanům [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]] Smil slíbil, že od nich nebude vybírat daně a poplatky, pokud budou držet armádu k jeho zájmům. Postavil se totiž na stranu opozice nového českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Král Jan však vládu následně prosadil i na Moravě a vzpoura byla vojensky potlačena. Smil byl nucen se uchýlit pod ochranná křídla rakouského vévody [[Fridrich I. Habsburský|Fridricha I. Sličného]] a v&nbsp;rakouské emigraci po roce 1313 zemřel. Nezanechal žádného mužského potomka a rod pánů z&nbsp;Obřan proto vymřel po meči. Jeho jediná dcera [[Anna z Obřan|Anna]] byla jeptiškou. Majetku pánu z Obřan se následně zmocnil [[Jindřich z Lipé]].<ref>{{Citace monografie
-=== Původ ===
+ | příjmení = Plaček
-Dobu narození Smila z&nbsp;Obřan lze odhadovat někdy ke konci 13. století. Jeho otcem byl [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]] (†1291), zakladatel hradu [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]]. Smilův děd byl významný moravský šlechtic, purkrabí a podkomoří [[Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi]], účastník [[Bitva na Moravském poli|bitvy na Moravském poli]].
+ | jméno = Miroslav
+ | odkaz na autora = Miroslav Plaček
+ | příjmení2 = Futák
+ | jméno2 = Peter
+ | titul = Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu
+ | vydavatel = Lidové noviny
+ | místo = Praha
+ | rok = 2006
+ | počet stran = 705
+ | kapitola = Usychající větev Bočkovy linie: Páni z Obřan
+ | strany = 70−72
+ | isbn = 80-7106-683-4
+}}</ref>
-První písemná zmínka o&nbsp;Smilovi pochází z&nbsp;roku [[1303]]. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o&nbsp;pět let.
-=== Činnost ===
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
-V&nbsp;době po zavraždění posledního [[Přemyslovci|přemyslovského]] krále [[Václav III.|Václava III.]] roku 1306, došlo k&nbsp;rozbrojům na Moravě. O&nbsp;rok později náhle zemřel také další král [[Rudolf Habsburský|Rudolf]]. Roku [[1310]] se Smil stal na krátkou dobu [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]], avšak v&nbsp;[[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]] se zapletl do vnitřních rozbrojů a po nástupu [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] na český trůn se postavil na stranu jeho opozice.
+<references />
-Král Jan však vládu prosadil i na Moravě a vzpoura byla vojensky potlačena. Smil byl nucen se uchýlit pod ochranná křídla rakouského vévody [[Fridrich I. Habsburský|Fridricha I. Sličného]] a v&nbsp;rakouské emigraci roku [[1312]] nebo [[1313]] zemřel. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z&nbsp;Obřan vymřel po meči. Jeho jediná dcera Anna byla jeptiškou.
-== Literatura ==
-* {{Citace monografie
-| příjmení = Plaček
-| jméno = Miroslav
-| odkaz na autora = Miroslav Plaček
-| příjmení2 = Futák
-| jméno2 = Peter
-| odkaz na autora2 = Peter Futák
-| titul = Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu
-| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
-| místo = Praha
-| rok = 2006
-| počet stran = 705
-| isbn = 80-7106-683-4
-}}
 {{Panovník
@@ Řádek 37: / Řádek 33: @@
 }}
-{{DEFAULTSORT:Obřan Smil}}
 {{Portály|Lidé|Morava|Politika|Středověk}}
+[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
+[[Kategorie:Moravští šlechtici]]
 [[Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad]]
 [[Kategorie:Moravští zemští hejtmani]]
 [[Kategorie:Narození 13. století]]
+[[Kategorie:Úmrtí 14. století]]
 [[Kategorie:Muži]]
-[[Kategorie:Úmrtí 14. století]]