Ester Šimerová-Martinčeková: Porovnání verzí
ibox dopl. oceň. |
m nicneříkající "byla známá"; upřesnění - poprava manžela |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| ocenění = [[Řád Tomáše Garrigue Masaryka]] [[Soubor:TCH Rad T-G-Masaryka 4tr (1990) BAR.svg |50px|řtgm]] IV. třídy (1991)<br>[[Řád umění a literatury]] [[Soubor:Ordre des Arts et des Lettres Commandeur ribbon.svg |50px|řual]] I. stupeň - rytíř (2001)<br>[[Řád Ľudovíta Štúra]] [[Soubor:SVK_Rad_Ludovita_Stura_1_triedy_BAR.png |50px|řlš]] I. třídy (2002) |
| ocenění = [[Řád Tomáše Garrigue Masaryka]] [[Soubor:TCH Rad T-G-Masaryka 4tr (1990) BAR.svg |50px|řtgm]] IV. třídy (1991)<br>[[Řád umění a literatury]] [[Soubor:Ordre des Arts et des Lettres Commandeur ribbon.svg |50px|řual]] I. stupeň - rytíř (2001)<br>[[Řád Ľudovíta Štúra]] [[Soubor:SVK_Rad_Ludovita_Stura_1_triedy_BAR.png |50px|řlš]] I. třídy (2002) |
||
}} |
}} |
||
'''Ester Šimerová-Martinčeková''', rozená '''Fridriková''' ([[23. leden|23. ledna]] [[1909]] [[Bratislava]] – [[7. srpen|7. srpna]] [[2005]] [[Liptovský Mikuláš]]) byla |
'''Ester Šimerová-Martinčeková''', rozená '''Fridriková''' ([[23. leden|23. ledna]] [[1909]] [[Bratislava]] – [[7. srpen|7. srpna]] [[2005]] [[Liptovský Mikuláš]]) byla [[Slovensko|slovenská]] [[malířka]], [[výtvarnictví|výtvarnice]] a [[scénografka]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Narodila se v Bratislavě jako Ester Fridriková.<ref group="p"> Pod jménem Fridriková vystavovala i po svatbě, poslední dohledaná výstava pod tímto jménem byla v roce 1941.[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b3074341-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f255911-435f-11dd-b505-00145e5790ea]</ref> Rodiče se po první světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojáře MUDr. [[František Šimer|Františka Šimera]]. V letech 1932–1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho za cenu rozprodeje majetku zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, ale před jejím doručením byl František Šimer popraven. |
Narodila se v Bratislavě jako Ester Fridriková.<ref group="p"> Pod jménem Fridriková vystavovala i po svatbě, poslední dohledaná výstava pod tímto jménem byla v roce 1941.[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b3074341-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f255911-435f-11dd-b505-00145e5790ea]</ref> Rodiče se po první světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojáře MUDr. [[František Šimer|Františka Šimera]]. V letech 1932–1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer v roce 1942 zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho za cenu rozprodeje majetku zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, ale před jejím doručením byl František Šimer v roce 1943 popraven. |
||
Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího [[fotograf]]a [[Martin Martinček|Martina Martinčeka]]. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v [[Liptovský Mikuláš|Liptovském Mikuláši]], z počátku ve velmi nuzných poměrech.<ref>HRTKO, Vlado. Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima. In: ''Pražská šachová společnost: blog Vlada Hrtka'' [online]. 17. 11. 2016 12:47:27 [cit. 22. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko</ref> |
Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího [[fotograf]]a [[Martin Martinček|Martina Martinčeka]]. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v [[Liptovský Mikuláš|Liptovském Mikuláši]], z počátku ve velmi nuzných poměrech.<ref>HRTKO, Vlado. Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima. In: ''Pražská šachová společnost: blog Vlada Hrtka'' [online]. 17. 11. 2016 12:47:27 [cit. 22. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko</ref> |
Verze z 18. 6. 2019, 13:11
Ester Šimerová-Martinčeková | |
---|---|
Narození | 23. ledna 1909 Bratislava |
Úmrtí | 7. srpna 2005 (ve věku 96 let) Liptovský Mikuláš |
Povolání | malířka a scénografka |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy (1991) Řád umění a literatury I. stupeň - rytíř (2001) Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2002) |
Choť | František Šimer (do 1943) Martin Martinček (1947–2004)[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ester Šimerová-Martinčeková, rozená Fridriková (23. ledna 1909 Bratislava – 7. srpna 2005 Liptovský Mikuláš) byla slovenská malířka, výtvarnice a scénografka.
Život
Narodila se v Bratislavě jako Ester Fridriková.[p 1] Rodiče se po první světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojáře MUDr. Františka Šimera. V letech 1932–1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku Slovenského státu v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer v roce 1942 zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho za cenu rozprodeje majetku zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, ale před jejím doručením byl František Šimer v roce 1943 popraven.
Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího fotografa Martina Martinčeka. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v Liptovském Mikuláši, z počátku ve velmi nuzných poměrech.[2]
Dílo
- Šachová kompozícia – Slovenská pošta vydala v roce 2016 reprodukci tohoto obrazu ve formě poštovní známky.[3]
- Tulipány – Československá pošta vydala v roce 1987 reprodukci obrazu jako poštovní známku.[4]
- Tři grácie, kombinovaná technika na papíře, 23 × 29 cm, sign. Fridriková, rámováno (1945).
Ocenění
- V roce 1966 obdržela titul Zasloužilý umělec.[5]
- V roce 1984 jí byla udělena v Liptovském Mikuláši Cena Liptova.
- V roce 1991 jí byl udělen Řád Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy.
- V roce 1992 jí byla udělena Cena Martina Benky.
- V roce 1998 získala za celoživotní dílo Cenu Nadácie Matice slovenskej Miloša Bazovského za výtvarné umenie.
- V roce 2001 Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres), nejvyšší stupeň komandér (Commandeur)[6]
- V roce 2002 obdržela Řád Ľudovíta Štúra I. třídy.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Encyklopedie dějin města Plzeň. Dostupné online. [cit. 2023-08-12].
- ↑ HRTKO, Vlado. Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima. In: Pražská šachová společnost: blog Vlada Hrtka [online]. 17. 11. 2016 12:47:27 [cit. 22. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko
- ↑ Slovenská pošta: Inaugurácia poštovej známky...
- ↑ Filaso.cz, Katalog pošt. známek 1987
- ↑ Rudé právo, 12.10.1966, s.1, Udělení titulů Zasloužilý umělec
- ↑ Archív SR Martinčeková-Šimerová úmrtie 5. výročie. In: TASR [online]. Vydané: 05.08.2010 10:31 Vytvorené: 19.01.2001 14:55 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://195.46.72.16/free/jsp/search/view/ViewerFoto.jsp?Document=..%2F..%2FFondyF%2F10%2F08%2FMARTINCEKOVA-SIMEROVA_0118513.1%40Foto&QueryText=
Externí odkazy
- Ester Šimerová-Martinčeková na dartesro.sk (slovensky)
- Ester Šimerová-Martinčeková na osobnosti.sk (slovensky)
Literatura
- PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 252-253.