Mars (mytologie): Porovnání verzí
m Editace uživatele 193.165.124.138 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Crinkly.sun značka: rychlé vrácení zpět |
→Literatura: Přidán obsah značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
* Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7) |
* Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7) |
||
* Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973. |
* Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973. |
||
* Scott M.: Čaroděj, Praha 2008 (ISBN 978-80-242-2270-70) |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Verze z 22. 9. 2018, 21:37
| Mars | |
|---|---|
 Mars, autor Bertel Thorvaldsen | |
| Původ | římský |
| Symboly | kopí a štít |
| Sídlo | Olymp |
| Partner | Bellona |
| Rodiče | Jupiter a Juno |
| Děti | Romulus a Remus |
| Oblast uctívání | Římská říše |
| Řecký ekvivalent | Arés |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mars[pozn. 1] je římský bůh války a ochránce zemědělství. Jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována Bellona a Nerio. V rámci interpretatio graeca byl ztotožněn s řeckým Áréem a přijal jeho mytologii, včetně genealogie nebo mileneckého vztahu k Afrodíté ztotožněné s Venuší.
Byl pravděpodobně nejdůležitějším římským božstvem po Jupiterovi a sloužil mu druhý ze tří flamines maiores.
Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.
Odkazy
Poznámky
- ↑ nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem
Literatura
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7)
- Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.
- Scott M.: Čaroděj, Praha 2008 (ISBN 978-80-242-2270-70)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mars na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Mars ve Wikislovníku
