Kominforma: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m lf značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| barva = červená |
| barva = červená |
||
}} |
}} |
||
'''Kominforma''' či '''Informbyro''' (oficiálně '''Informační byro komunistických a dělnických stran''', rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, ''Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij'') byla Moskvou řízená mezinárodní organizace [[komunistická strana|komunistických stran]]. Založena koncem září 1947 na konferenci v polském městě [[Szklarska Poręba]] navazovala na činnost během války zrušené [[Kominterna|Kominterny]]. Vedle [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]] dále sdružovala komunistické strany [[Komunistická strana Bulharska|Bulharska]], [[Komunistická strana Československa|Československa]], [[Parti communiste français|Francie]], [[Maďarská socialistická dělnická strana|Maďarska]], [[Italská komunistická strana|Itálie]], [[Komunistická strana Rumunska|Rumunska]] a [[Polská sjednocená dělnická strana|Polska]]. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany [[ |
'''Kominforma''' či '''Informbyro''' (oficiálně '''Informační byro komunistických a dělnických stran''', rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, ''Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij'') byla Moskvou řízená mezinárodní organizace [[komunistická strana|komunistických stran]]. Založena koncem září 1947 na konferenci v polském městě [[Szklarska Poręba]] navazovala na činnost během války zrušené [[Kominterna|Kominterny]]. Vedle [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]] dále sdružovala komunistické strany [[Komunistická strana Bulharska|Bulharska]], [[Komunistická strana Československa|Československa]], [[Parti communiste français|Francie]], [[Maďarská socialistická dělnická strana|Maďarska]], [[Italská komunistická strana|Itálie]], [[Komunistická strana Rumunska|Rumunska]] a [[Polská sjednocená dělnická strana|Polska]]. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany [[Svaz komunistů Jugoslávie|Jugoslávie]] a [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terstu]]. Kominforma měla být koordinační institucí mezinárodního charakteru, také však byla sovětským vedením užívána jako nástroj vlivu ve vznikajícím [[Východní blok|Východním bloku]].<ref name="paseka">{{Citace monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
Verze z 4. 7. 2018, 14:36
Informační byro komunistických a dělnických stran | |
---|---|
Zkratka | Kominforma |
Datum založení | září 1947 |
Datum rozpuštění | 17. dubna 1956 |
Sídlo | Bělehrad, Jugoslávie (1947–1948) Bukurešť, Rumunsko (1948–1956) |
Předchůdce | Komunistická internacionála |
Ideologie | komunismus marxismus-leninismus |
Barvy | červená |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kominforma či Informbyro (oficiálně Informační byro komunistických a dělnických stran, rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij) byla Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran. Založena koncem září 1947 na konferenci v polském městě Szklarska Poręba navazovala na činnost během války zrušené Kominterny. Vedle Komunistické strany Sovětského svazu dále sdružovala komunistické strany Bulharska, Československa, Francie, Maďarska, Itálie, Rumunska a Polska. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany Jugoslávie a Svobodného území Terstu. Kominforma měla být koordinační institucí mezinárodního charakteru, také však byla sovětským vedením užívána jako nástroj vlivu ve vznikajícím Východním bloku.[1]
Během roku 1948 se zhoršily vzájemné vztahy Jugoslávie a Sovětského svazu, kdy se bělehradští komunisté obávali ztráty moci. Na základě toho byla přerušena z jugoslávské strany vzájemná hospodářská spolupráce a Kominforma ostře napadla KSJ. Bylo zasláno několik depeší, ve kterých se stupňoval tlak na jeho vedení. Zprvu ostrou kritiku vystřídal slovník označující celé politbyro KSJ za „špiony západu“. V tomto okamžiku tak měla Jugoslávie špatné vztahy nejen se Sověty, ale také i se západními zeměmi (kvůli územním sporům okolo Svobodného území Terst).
Zprvu měla Kominforma sídlit dle Stalinova výslovného pokynu v Bělehradě, ale poté, co byla Jugoslávie vyloučena, bylo její sídlo přesunuto do Bukurešti. Organizace vydávala také svůj vlastní deník s názvem Pro věčný mír a lidovou demokracii.
V roce 1953 zemřel Stalin a novým sovětským vůdcem se stal Chruščov. Ten usiloval o sbližování s Jugoslávií a připouštěl, že budovat socialismus nelze jen bezduchým kopírováním sovětské šablony. To smysl Kominformy oslabovalo, proto byla 17. dubna 1956 rozpuštěna.[1]
Reference
- ↑ a b Dějiny evropské civilizace II.. Praha: Paseka, 2002. 328 s. ISBN 80-7185-473-5. S. 249.