Plavaná: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
-nedostupný eo
Řádek 24: Řádek 24:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.mrk.cz/clanky.php3?kat=1 Články o lovu na plavanou]
* [http://www.mrk.cz/clanky.php3?kat=1 Články o lovu na plavanou]
* [http://www.splavek.info Články o nezávodní plavané na www.splavek.info]
* [http://www.plavana.cz Články, videa a mnoho dalšího o plavané na www.plavana.cz]
* [http://www.plavana.cz Články, videa a mnoho dalšího o plavané na www.plavana.cz]



Verze z 24. 6. 2018, 18:35

Plavaná je jednou ze základních technik lovu ryb na udici a je to královská disciplína v lovu ryb udicí. Spočívá v umístění nebo vedení přirozené nástrahy ve vodním sloupci, tzn. v libovolné hloubce od hladiny až po dno.

Vybavení

Plavaná je, co se týče vybavení, nejjednodušší rybářskou disciplínou. Lze ji provozovat pouze pomocí prutu, vlasce zátěže (olůvka) a háčku. V tomto případě se použitá nástraha pohybuje podle své hmotnosti (přesněji hustoty) – lehčí nástrahy (zejména pečivo) plavou na hladině, těžší (např. ovoce, červi, žížaly) klesají ke dnu.

Typicky se ovšem při plavané používá splávek, což je součást udice (sestavy), která drží nástrahu v určité pevně nastavené hloubce. Pomocí něj lze nástrahou velmi jemně manipulovat a umisťovat jí. Čím dále je splávek od háčku, tím je hlubší ponor nástrahy. Splávek také slouží jako indikátor záběru ryby.

Při lovu na tzv. bič (prut bez oček) se nepoužívá naviják, přičemž vzdálenost nástrahy od břehu je omezena délkou prutu. Ten může měřit i více než 10 metrů. Díky moderním technologiím a výzkumu v oblasti materiálů (uhlíková a kevlarová vlákna) se především v zahraničí běžně používají pruty bez navijáku v délkách 13,0 a 14,5 m. V tuzemsku jsou pak tyto pruty doménou především závodní plavané, hlavním důvodem slabé rozšířenosti je vyšší pořizovací cena a také náročnost na ostatní vybavení, potřebné pro lov touto metodou. Není ale pravdou, že u prutu bez navijáku lze lovit pouze malé ryby. V případě většího úlovku je ryba zdolávána pomocí latexového amortizéru, který je instalován v koncové části prutu (nejčastěji v posledních 3 m). Amortizér (latexové vlákno, duté nebo plné, průměry od 0,7 mm do 3,0 mm) má roztažnost až 800 % a při správné manipulaci s prutem je možné zdolat i ryby těžší než 5 kg.

Pro lov na plavanou ve větších vzdálenostech, než umožňuje prut bez navijáku, se používají pruty s očky a navijákem (který bývá menší a lehčí než pro lov na položenou). Na stojatých a pomalu tekoucích vodách se používají tzv. matchové pruty (jemné pruty délky kolem 4 m), které umožňují s lehkou koncovou montáží nahodit do značné vzdálenosti (až přes 50 m). V proudnějších vodách se uplatňují tzv. boloňky, což jsou (relativně vzhledem k délce) lehké teleskopické pruty v obvyklých délkách 5 - 7 m, které (s vhodně sestavenou koncovou montáží) umožňují přesné vedení nástrahy při splouvání po proudu.

Další důležitou součástí výbavy jsou vhodné nástrahy. Ty vybíráme podle ročního období a místa lovu (např. masní červi, malé žížaly, kousky pečiva, sterilovaná kukuřice - pro lov menších kaprovitých ryb; boilies, pelety, větší žížaly - pro lov kaprů). V chladnějším období jsou více hlouběji, takže je lepší volit těžší nástrahy a v létě naopak lehčí jelikož jsou u hladiny. Je vhodné se na vybraném místo pro lov zastavit pár dní dopředu a trochu ryby nakrmit. Kapři poté znají nástrahu a rychleji zaberou.

Indikace záběru

Nejčastějším indikátorem záběru u plavané je již zmíněný splávek. Splávky se vyrábí nejčastěji ze dřeva nebo z plastu. Používají se nejčastěji pesté barvy, aby byl splávek dobře vidět. Při lovu bez splávku na hladině je možné orientovat se přímo pohledem na nástrahu, případně napínáním vlasce.

Druhy lovených ryb v České republice

Na plavanou lze cíleně lovit všechny druhy ryb žijících v České republice. Loví se takto zejména kaprovité ryby na přirozené nástrahy a dravé ryby, a to převážně na živou rybičku.

Související články

Externí odkazy