Rozpouštědlo: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 3. 2018, 17:58

Rozpouštědlo (solvent) je označení pro látku se schopností rozpouštět (rovnoměrně v sobě rozptýlit či dokonce disociovat částice jiných látek) látky, přičemž vznikají homogenní směsi - roztoky.

Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku dvou nebo více látek, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. Nejdůležitějším rozpouštědlem je voda.

Rozpouštědlo se podle charakteru se dělí na:

pravé (aktivní) rozpouštědlo – přímo rozpouští určitou filmotvornou látku;
nepravé (latentní) rozpouštědlo – samotné filmotvornou látku nerozpouští, ale je schopné ji rozpouštět ve směsi s pravými rozpouštědly;
ředidlo – je určeno k dodatečnému ředění nátěrových hmot před jejich použitím.

Rozpouštědla mohou být jednosložková či vícesložková. Vícesložková rozpouštědla mohou obsahovat rozpouštědla pravá, nepravá i ředidla.

Dělení dle polarity

nepolární (např. benzen, hexen, dichlormethan) – sloučenina je symetrická (výsledný dipólový moment molekuly je nulový), dobře rozpouští nepolární látky
polární (např. voda, ethanol) – sloučenina není symetrická (výsledný dipólový moment molekuly není nulový), dobře rozpouští např. soli nebo jiné polární látky
- protické – mají v sobě odštěpitelný proton (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají protolytické reakce, např. alkoholy, kapalný amoniak, bezvodá kyselina sírová
- aprotické – protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. aceton, dioxan nebo chlorid uhličitý.

Literatura

Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 * '''polární''' (např. [[voda]], [[ethanol]]) – sloučenina ''není symetrická'' (výsledný [[dipólový moment]] molekuly ''není nulový''), dobře rozpouští např. [[soli]] nebo jiné polární látky
 ** '''protické''' – mají v sobě odštěpitelný [[proton]] (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají [[protolýza|protolytické]] reakce, např. [[alkoholy]], kapalný [[amoniak]], bezvodá [[kyselina sírová]]
-** '''aprotické''' – protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. [[aceton]], [[dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]].
+** '''aprotické''' – protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. [[aceton]], [[1,4-dioxan|dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]].
 == Literatura ==