Dynamitka Bohnice: Porovnání verzí
→Historie: podrobněji |
typo |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
|web = |
|web = |
||
}} |
}} |
||
'''Dynamitka v Bohnicích''' ''(Dynamit |
'''Dynamitka v Bohnicích''' ''(Dynamit-Fabriken vorm. Alfred Nobel & Company)'' je bývalý průmyslový areál v severní části Prahy, který se nachází na pravém břehu Vltavy při ústí Čimického potoka pod [[Zámky (přírodní památka)|přírodní památkou V Zámcích]], mezi osadou Zámky nad Vltavou a Bohnicemi. Budovy měly původní čp. 42, 43, 45 až 52. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 17. 3. 2018, 22:00
| Nobelova dynamitka | |
|---|---|
 vjezd do areálu dynamitky | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1868 |
| Stavitel | Alfred Nobel |
| Další majitelé | konstruktér František Janeček |
| Poloha | |
| Adresa | V Zámcích 41, Praha 8 - Bohnice,  Česko |
| Ulice | V Zámcích |
| Souřadnice | 50°8′36,18″ s. š., 14°23′58,3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dynamitka v Bohnicích (Dynamit-Fabriken vorm. Alfred Nobel & Company) je bývalý průmyslový areál v severní části Prahy, který se nachází na pravém břehu Vltavy při ústí Čimického potoka pod přírodní památkou V Zámcích, mezi osadou Zámky nad Vltavou a Bohnicemi. Budovy měly původní čp. 42, 43, 45 až 52.
Historie
Továrna na výrobu dynamitu (vynalezeného roku 1866) byla založena roku 1868 jako první (a zároveň poslední) v Čechách hamburskou společností Alfred Nobel a spol. Z pověření této firmy vyjednával její zástupce Karstens s německým odborníkem na chemické výrobky Augustem Schramem, kterému doporučil pro stavbu odlehlou úzkou rokli u Vltavy při ústí Čimického potoka. Důlní podniky v Čechách i rakousko-uherská vojenská správa měly na založení této továrny zájem, rakouská armáda používala dynamit v armádní výzbroji jako první na světě.
Provoz dynamitky byl zahájen 15. května roku 1870 za osobního dohledu Alfreda Nobela. Areál byl složen z vlastních provozních budov a budov s byty pro dělníky a další personál. Odpad z výroby byl zpracováván na umělá hnojiva.
Už krátce po zahájení výroby se zde odehrálo několik tragédií.[1] Původní provizorní objekty byly úplně zničeny, byla zde však vybudována nová pevnější továrna s mohutnými ochrannými valy.[1] Za první světové války tu pracovalo 500 dělníků.[1]
Na začátku 20. století byla výroba dynamitu přesunuta do alpských údolí a do Pardubic.[1]
Po vzniku samostatného Československa se výrobní program zaměřil na průmyslové trhaviny chloratit a astralit. Výroba ale ztrácela význam a provoz továrny byl zcela zastaven. Roku 1923 koupil areál zbrojař František Janeček a pod vedením ředitele ing. Jaroslava Velinského v něm vyráběl ruční granáty s bezpečnostní zápalkou (svůj patentovaný vynález), ohňostroje a další pyrotechniku. Po roce 1939 převzala továrnu německá firma M. Berker a společně s firmou Waffenwerke-Brun (brněnskou zbrojovkou) zde vyráběla střelný prach.
Po znárodnění 7. března 1946 byl areál začleněn do n.p. Zbrojovka Brno a roku 1950 pod n.p. Konstrukta Praha (ta zde postavila střelnici). Po ní následoval n.p. Jiskra, který obnovil výrobu pyrotechniky. Od roku 1961 areál patřil n.p. Řempo.
Po roce 1989 byla bývalá továrna vrácena v restituci původnímu majiteli Dynamitky. Později celý objekt koupila italská společnost Dinasta.[2]
V roce 2002 koupila továrnu italská firma Heraklion.[1] Územní plán zde předepisoval rekreační využití.[1] V roce 2010 údajně vlastník žádal o změnu územního plánu na jiný způsob rekreačního využití, více zaměřený na sport a možnosti ubytování.[1] Chtěl odkrýt zatrubněné ústí Čimického potoka a ponechat některé cenné tovární stavby, například výtopnu s komínem upravit třeba na udírnu nebo klub, kde by se smažily ryby, grilovalo by se tam, sedělo by se tam u ohně.[1]
V areálu se dochovaly tři opuštěné stavby a 23 metrů vysoký zděný komín s oktagonálním odstavcem a ozdobnou hlavou.
Odkazy
Reference
Literatura
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 13: Severovýchodní Praha. S. 224, č. 270.
Externí odkazy
- KODA-Komínová databáze. Bývalá Dynamitka Nobel. kominari.cz kabik, 23.06.2014. [cit. 2017-09-30].