Jansenismus: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 1. 2018, 21:19

Jansenismus byl morálně přísný teologický směr v katolické církvi 16. až 18. století, ovlivněný kalvinismem. Vznikl z myšlenek holandského teologa a biskupa v Yprách Cornelia Jansena (1585–1638), který ve své knize o sv. Augustinovi (vyšla 1640) silně zdůraznil jeho nauku o prvotním hříchu, o nezbytnosti Boží milosti ke spáse a zároveň o neodolatelnosti působení Boží milosti na člověka.

Podle křesťanské nauky se člověk rodí zatížen dědičným hříchem a z vlastních sil nemůže dosáhnout spásy. Jansen a jansenisté se ovšem lišili naukou o předurčení čili predestinaci: vševědoucí Bůh o každém člověku předem ví, zda bude spasen, nebo zavržen. Tuto nauku odvozovali ze spisů sv. Augustina, podobně jako Jan Kalvín, od něhož se ale lišili v tom, že zatímco podle Kalvína může věřící člověk dospět k jistému poznání, že je předurčen ke spasení, jansenisté takovou možnost popírali. Katolická církev, k níž se jansenisté důsledně hlásili, jansenismus nicméně odsoudila roku 1653 papežem Inocencem X. a roku 1712 bulou Unigenitus Dei Filius papeže Klementa XI.^[1]

Důsledkem této nauky byl velký nárok na mravní život věřících, mravní rigorismus, který ovšem často vedl i k ostré kritice církevní praxe a církevních představitelů. Tak tomu bylo zejména ve Francii, kde střediskem jansenismu byl klášter Port-Royal a mezi jeho stoupenci byl např. Antoine Arnauld, Jean Racine a Blaise Pascal. Ten se ujal obhajoby kláštera proti jezuitům ve velice ostrých Listech venkovanovi, vydaných pod pseudonymem a 1660 králem zakázaných. Klášter Port-Royal byl pak roku 1710 zbořen a řeholnice rozehnány.

Jansenistické názory však trvaly v odlišných postojích francouzského kléru vůči papežské kurii, kterým se říká galikanismus, a po nějakou dobu i v holandské starokatolické církvi.

Odkazy

Reference

↑ BUDIL, Ivo T. Úsvit rasismu. 1. vyd. Praha: Triton, 2013. 827 s. ISBN 978-80-7387-630-2.

Literatura

HORÁK, Petr. Svět Blaise Pascala. Praha 1985.
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 13. díl. V Praze: J. Otto, 1898. 1113 s. cnb000277218. [Jansenismus je probírán v rámci hesla „Jansenius Cornelius mladší" na str. 31–32.] Dostupné online

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu jansenismus na Wikimedia Commons
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Jansenism ve Wikizdrojích (anglicky)
(anglicky) Catholic Encyclopedia: Jansenius and Jansenism
(anglicky) Jansenismus
(anglicky) Encyklopedické heslo Jansenismus

[1] BUDIL, Ivo T. Úsvit rasismu. 1. vyd. Praha: Triton, 2013. 827 s. ISBN 978-80-7387-630-2.

[1]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Jansenismus''' byl morálně přísný teologický směr v katolické církvi 16. až 18. století, ovlivněný [[kalvinismus|kalvinismem]]. Vznikl z myšlenek [[Holanďané|holandského]] teologa a biskupa v [[Ypry|Yprách]] [[Cornelius Jansen|Cornelia Jansena]] (1585–1638), který ve své knize o [[svatý Augustin|sv. Augustinovi]] (vyšla [[1640]]) silně zdůraznil jeho nauku o [[Prvotní hřích|prvotním hříchu]], o nezbytnosti Boží milosti ke spáse a zároveň o neodolatelnosti působení Boží milosti na člověka.
-Podle křesťanské nauky se člověk rodí zatížen dědičným hříchem a z vlastních sil nemůže dosáhnout spásy. Jansen a jansenisté se ovšem lišili naukou o [[předurčení]] čili predestinaci: vševědoucí Bůh o každém člověku předem ví, zda bude spasen, nebo zavržen. Tuto nauku odvozovali ze spisů sv. Augustina, podobně jako [[Jan Kalvín]], od něhož se ale lišili v tom, že zatímco podle Kalvína může věřící člověk dospět k jistému poznání, že je předurčen ke spasení, jansenisté takovou možnost popírali. Katolická církev, k níž se jansenisté důsledně hlásili, jansenismus nicméně odsoudila roku [[1653]] papežem [[Inocencem X.]] a roku [[1712]] bulou ''[[Unigenitus|Unigenitus Dei Filius]]'' papeže [[Klement XI.|Klementa XI]].<ref>{{Citace monografie
+Podle křesťanské nauky se člověk rodí zatížen dědičným hříchem a z vlastních sil nemůže dosáhnout spásy. Jansen a jansenisté se ovšem lišili naukou o [[předurčení]] čili predestinaci: vševědoucí Bůh o každém člověku předem ví, zda bude spasen, nebo zavržen. Tuto nauku odvozovali ze spisů sv. Augustina, podobně jako [[Jan Kalvín]], od něhož se ale lišili v tom, že zatímco podle Kalvína může věřící člověk dospět k jistému poznání, že je předurčen ke spasení, jansenisté takovou možnost popírali. Katolická církev, k níž se jansenisté důsledně hlásili, jansenismus nicméně odsoudila roku [[1653]] papežem [[Inocenc X.|Inocencem X.]] a roku [[1712]] bulou ''[[Unigenitus|Unigenitus Dei Filius]]'' papeže [[Klement XI.|Klementa XI]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Budil
 | jméno = Ivo T