Unigenitus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Unigenitus (česky „jednorozený“) je dogmatická konstituce vydaná papežem Klementem XI. dne 8. září 1713. Papež se v konstituci vypořádává s jansenismem, jmenovitě s názory oratoriána[1] Pasquiera Quesnela, autora knihy o čtyřech evangeliích Abrégé de la morale de l'Evangile, která byla obecně známa pod názvem Réflexions morales [Mravní úvahy].[2] Klement XI. v konstituci odsoudil 101 vět z uvedené Quesnelovy knihy[3] a označil jeho názory za chybné, úchylné, nemocné, útočné, blasfemické, heretické a schizmatické současně.

Císař Josef II. zavedl v habsburské monarchii dekretem ze dne 26. 3. 1781 tzv. „placet regium"[4], tj. zákaz uveřejňovat a vyhlašovat papežské buly bez svolení vlády.[5] Dne 4. května 1781 pak vydal dekret, kterým zakázal užívání a čtení konstituce Unigenitus.[6] [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KADLEC, Jaroslav. Církevní dějiny. 4. díl, Církevní novověk. 2. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1976. 208 s. cnb000458628. S. 79.
  2. ŠPIRKO, Jozef. Cirkevne dejiny: s osobitným zretel'om na vývin cirkevných dejín Slovenska. Sväzok II. 1. vyd. Turčianský Sv. Martin: Neografia, ©1943. 540 s. Viz str. 260–261.
  3. ŠPIRKO, Jozef. Cirkevne dejiny: s osobitným zretel'om na vývin cirkevných dejín Slovenska. Sväzok II. 1. vyd. Turčianský Sv. Martin: Neografia, ©1943. 540 s. Viz str. 261.
  4. KRYŠTŮFEK, František Xaver. Všeobecný církevní dějepis. Díl třetí, Nový věk. V Praze: Tiskem kníž. arcib. knihtiskárny za Rohlíčka a Sieversa, 1892. 997 stran. cnb001201391. S. 522.
  5. KADLEC, Jaroslav. Přehled českých církevních dějin. [Sv.] 2. Praha: Zvon, 1991. 281 s. ISBN 80-7113-003-6. S. 154.
  6. KRYŠTŮFEK, František Xaver. Všeobecný církevní dějepis. Díl třetí, Nový věk. V Praze: Tiskem kníž. arcib. knihtiskárny za Rohlíčka a Sieversa, 1892. 997 stran. cnb001201391. S. 522.
  7. WINTER, Eduard. Josefinismus a jeho dějiny: příspěvky k duchovním dějinám Čech a Moravy 1740-1848. Překlad Vladimír Soják. Vyd. 1. Praha: Jelínek, 1945. 383 s. cnb000391634. S. 102.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DENZINGER, Heinrich. Enchiridion symbolorum et definitionum et declarationum de rebus fidei et morum. Editio duodecima, quam paravit Clemens Bannwart S. J. Friburgi Brisgoviae: B. Herder, 1913. [Latinské znění konstituce „Unigenitus" je otištěno na str. 371–379.]
  • NEUNER, Josef a ROSS, Heinrich. Viera cirkvi v úradných dokumentoch jej magistéria. Trnava: Dobrá kniha, 1995. 471 s. ISBN 80-7141-072-1. [Výtah z konstituce „Unigenitus" ve slovenském překladu je na str. 423–424.]
  • ŠPIRKO, Jozef. Cirkevne dejiny: s osobitným zretel'om na vývin cirkevných dejín Slovenska. Sväzok II. 1. vyd. Turčianský Sv. Martin: Neografia, ©1943. 540 s. [O konstituci „Unigenitus" viz str. 260–261.]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]