Intelektuál: Porovnání verzí
Verze 14212669 uživatele 213.220.215.142 (diskuse) zrušena Denní zprávy nejsou zdroj |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Intelektuál''' (z [[francouzština|franc.]] ''l´intellectuel'', z [[latina|lat.]] ''intellegere'', chápat, rozumět) je novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci. |
'''Intelektuál''' (z [[francouzština|franc.]] ''l´intellectuel'', z [[latina|lat.]] ''intellegere'', chápat, rozumět) je novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci. |
||
== Význam == |
== Význam == |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Původ == |
== Původ == |
||
Lidé, které bychom dnes označili za intelektuály, se začali vyskytovat od 18. století jako nezávislí spisovatelé bez pevných institučních vazeb, kteří se rádi vyjadřovali k obecným a veřejným otázkám. Byli na jedné straně kritičtí k veřejným poměrům, ale na druhé straně byli často zváni do salonů i k panovnickým dvorům ([[Voltaire]]). Slovo intelektuál jako společné označení vzniklo ve Francii koncem 19. století jako hanlivé označení pro kritiky [[Dreyfusova aféra|Dreyfusovy aféry]], kterým politikové ([[Georges Clémenceau]], 1892) vytýkali elitářství, nedostatek vlastenectví a loajality.<ref name="A"/> |
Lidé, které bychom dnes označili za intelektuály, se začali vyskytovat od 18. století jako nezávislí spisovatelé bez pevných institučních vazeb, kteří se rádi vyjadřovali k obecným a veřejným otázkám. Byli na jedné straně kritičtí k veřejným poměrům, ale na druhé straně byli často zváni do salonů i k panovnickým dvorům ([[Voltaire]]). Slovo intelektuál jako společné označení vzniklo ve Francii koncem 19. století jako hanlivé označení pro kritiky [[Dreyfusova aféra|Dreyfusovy aféry]], kterým politikové ([[Georges Clémenceau]], 1892) vytýkali elitářství, nedostatek vlastenectví a loajality.<ref name="A"/> |
||
== Sporná hodnocení == |
== Sporná hodnocení == |
||
Podobně pejorativní význam mělo slovo intelektuál v nacistickém Německu, kdežto v komunistickém slovníku se střetávala dvě opačná pojetí. Na jedné straně byli marxističtí intelektuálové, kteří se sami chápali jako „dělníci pera“ a součást pracující třídy, na druhé straně byli čas od času terčem těžkých útoků (například „intelektuálština“) i persekucí: typický levicový intelektuál [[Záviš Kalandra]] byl roku [[1950]] dokonce popraven. Naproti tomu mnozí intelektuálové pokládali sami sebe za „svědomí společnosti“ a osobovali si právo společnost hodnotit, což pochopitelně vyvolávalo nepříznivé reakce. Jiní se zase propůjčovali k tomu, že obhajovali vládnoucí garnitury a obstarávali jim ideologickou podporu. To platí i pro mnoho komunistických intelektuálů v Československu. |
Podobně pejorativní význam mělo slovo intelektuál v nacistickém Německu, kdežto v komunistickém slovníku se střetávala dvě opačná pojetí. Na jedné straně byli marxističtí intelektuálové, kteří se sami chápali jako „dělníci pera“ a součást pracující třídy, na druhé straně byli čas od času terčem těžkých útoků (například „intelektuálština“) i persekucí: typický levicový intelektuál [[Záviš Kalandra]] byl roku [[1950]] dokonce popraven. Naproti tomu mnozí intelektuálové pokládali sami sebe za „svědomí společnosti“ a osobovali si právo společnost hodnotit, což pochopitelně vyvolávalo nepříznivé reakce. Jiní se zase propůjčovali k tomu, že obhajovali vládnoucí garnitury a obstarávali jim ideologickou podporu. To platí i pro mnoho komunistických intelektuálů v Československu. |
||
{{citát|Funkcí intelektuála je obracet pozornost k zastíraným skutečnostem.|Sighard Neckel}} |
{{citát|Funkcí intelektuála je obracet pozornost k zastíraným skutečnostem.|Sighard Neckel}} |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
* [[Inteligence (třída)]] |
* [[Inteligence (třída)]] |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* [http://www.nybooks.com/articles/12172 N. Chomsky: The Responsibility of Intellectuals. NY Review of Books, 1967] |
* [http://www.nybooks.com/articles/12172 N. Chomsky: The Responsibility of Intellectuals. NY Review of Books, 1967] |
||
* [http://home.uchicago.edu/~rposner/TABLE%20II.pdf Seznam nejznámějších „veřejných intelektuálů“ v USA] |
* [http://home.uchicago.edu/~rposner/TABLE%20II.pdf Seznam nejznámějších „veřejných intelektuálů“ v USA] |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Sociologické pojmy]] |
[[Kategorie:Sociologické pojmy]] |
Verze z 5. 10. 2017, 11:33
Intelektuál (z franc. l´intellectuel, z lat. intellegere, chápat, rozumět) je novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci.
Význam
Intelektuál sice bývá zároveň příslušníkem inteligence, není to však totéž, protože intelektuál nemusí nutně být vysokoškolák (akademik), ani pracovat v odpovídajícím zaměstnání. Obvykle se charakterizuje nadprůměrnou schopností slova, mluveného i psaného, snahou o originalitu, jistou nezávislostí a kritičností, ochotou vyjadřovat se o závažných otázkách srozumitelně a hlavně přitažlivě. Intelektuál ovšem také nenese za nic odpovědnost a může mít sklon k vytváření a šíření ideologií, včetně totalitních. Vcelku mívají intelektuálové sklon spíše k levici, ke kritice moci, poměrů a podobně.[1]
Původ
Lidé, které bychom dnes označili za intelektuály, se začali vyskytovat od 18. století jako nezávislí spisovatelé bez pevných institučních vazeb, kteří se rádi vyjadřovali k obecným a veřejným otázkám. Byli na jedné straně kritičtí k veřejným poměrům, ale na druhé straně byli často zváni do salonů i k panovnickým dvorům (Voltaire). Slovo intelektuál jako společné označení vzniklo ve Francii koncem 19. století jako hanlivé označení pro kritiky Dreyfusovy aféry, kterým politikové (Georges Clémenceau, 1892) vytýkali elitářství, nedostatek vlastenectví a loajality.[1]
Sporná hodnocení
Podobně pejorativní význam mělo slovo intelektuál v nacistickém Německu, kdežto v komunistickém slovníku se střetávala dvě opačná pojetí. Na jedné straně byli marxističtí intelektuálové, kteří se sami chápali jako „dělníci pera“ a součást pracující třídy, na druhé straně byli čas od času terčem těžkých útoků (například „intelektuálština“) i persekucí: typický levicový intelektuál Záviš Kalandra byl roku 1950 dokonce popraven. Naproti tomu mnozí intelektuálové pokládali sami sebe za „svědomí společnosti“ a osobovali si právo společnost hodnotit, což pochopitelně vyvolávalo nepříznivé reakce. Jiní se zase propůjčovali k tomu, že obhajovali vládnoucí garnitury a obstarávali jim ideologickou podporu. To platí i pro mnoho komunistických intelektuálů v Československu.
„ | Funkcí intelektuála je obracet pozornost k zastíraným skutečnostem. | “ |
— Sighard Neckel |
„ | Intelektuál je člověk, který chodí do knihovny i když neprší. | “ |
— André Roussin[2] |
Odkazy
Reference
- ↑ a b M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník I., str. 437.
- ↑ http://www.brainworker.ch/Wissen/intellektuelle.htm
Literatura
- M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník I. Praha: Karolinum 1998. Heslo Intelektuál
- Julien Benda, Zrada vzdělanců. Praha: Mánes 1929