Hrázděná stavba: Porovnání verzí
zal sek Ref (+ 2x). značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Half-timbered.jpg| |
[[Soubor:Half-timbered.jpg|náhled|Hrázděné patro na zděném přízemku.]] |
||
'''Hrázděná stavba''' je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. |
'''Hrázděná stavba''' je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. |
||
Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[Německo|německými]] přistěhovalci.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vařeka|jméno=Josef|titul=Lidová architektura: encyklopedie|url=https://books.google.cz/books?id=MSOGJgcCekcC&pg=PA84&lpg=PA84&dq=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1+stavba&source=bl&ots=pbfJWmeALQ&sig=yO-_CR-6Zaa88RkFCYGb3VCg6yQ&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjyq_DIzKjRAhUHvRoKHRPZAKo4ChDoAQg8MAY#v=onepage&q=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1%20stavba&f=false|vydavatel=Grada Publishing a.s.|počet stran=429|isbn=9788024712048|poznámka=Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC|jazyk=cs}}</ref> Setkáme se s ní hlavně v severních a západních [[Čechy|Čechách]],<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie|periodikum=iDNES.cz|url=http://bydleni.idnes.cz/hrazdene-domy-0dz-/stavba.aspx?c=A130617_135120_stavba_rez|datum vydání=2013-06-18|datum přístupu=2017-01-04}}</ref> a to téměř výhradně v kombinaci s [[roubená stavba|roubenou]] nebo [[zděná stavba|zděnou]] stavbou. |
Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[Německo|německými]] přistěhovalci.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vařeka|jméno=Josef|titul=Lidová architektura: encyklopedie|url=https://books.google.cz/books?id=MSOGJgcCekcC&pg=PA84&lpg=PA84&dq=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1+stavba&source=bl&ots=pbfJWmeALQ&sig=yO-_CR-6Zaa88RkFCYGb3VCg6yQ&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjyq_DIzKjRAhUHvRoKHRPZAKo4ChDoAQg8MAY#v=onepage&q=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1%20stavba&f=false|vydavatel=Grada Publishing a.s.|počet stran=429|isbn=9788024712048|poznámka=Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC|jazyk=cs}}</ref> Setkáme se s ní hlavně v severních a západních [[Čechy|Čechách]],<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie|periodikum=iDNES.cz|url=http://bydleni.idnes.cz/hrazdene-domy-0dz-/stavba.aspx?c=A130617_135120_stavba_rez|datum vydání=2013-06-18|datum přístupu=2017-01-04}}</ref> a to téměř výhradně v kombinaci s [[roubená stavba|roubenou]] nebo [[zděná stavba|zděnou]] stavbou. |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Hrázděné kostely == |
== Hrázděné kostely == |
||
[[Soubor:Zatec CZ kostel sv Vaclava 01.JPG| |
[[Soubor:Zatec CZ kostel sv Vaclava 01.JPG|náhled|Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v [[Žatec|Žatci]]]] |
||
Oblast [[hrázděný kostel|hrázděných kostelů]] se táhne [[Evropa|Evropou]] od [[Nizozemsko|Nizozemí]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na synodě v [[Homburk]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. |
Oblast [[hrázděný kostel|hrázděných kostelů]] se táhne [[Evropa|Evropou]] od [[Nizozemsko|Nizozemí]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na synodě v [[Homburk]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. |
||
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]] - [[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]]. |
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]] - [[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]]. |
||
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o [[hřbitov]]ní [[kaple svatého Václava (Žatec)|kapli sv. Václava]] v [[Žatec|Žatci]] z roku [[1520]] (v roce [[1720]] došlo k dalším úpravám objektu), o [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a o [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kapli Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].[[Soubor:Hasičská věž v Přípeři.jpg| |
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o [[hřbitov]]ní [[kaple svatého Václava (Žatec)|kapli sv. Václava]] v [[Žatec|Žatci]] z roku [[1520]] (v roce [[1720]] došlo k dalším úpravám objektu), o [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a o [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kapli Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].[[Soubor:Hasičská věž v Přípeři.jpg|náhled|Hasičská věž v Přípeři]] |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Portály|Architektura a stavebnictví}} |
{{Portály|Architektura a stavebnictví}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]] |
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]] |
||
Verze z 4. 10. 2017, 13:06
Hrázděná stavba je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci.[1] Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách,[2] a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.
Konstrukce
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).
Hrázděné kostely
Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.
Odkazy
Reference
- ↑ VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC.
- ↑ Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
Literatura
- ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996.ISSN 1240-9401.
- ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004.ISSN 1210-9401.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hrázděný dům na Wikimedia Commons
