Umajjovci: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m formát, poznámka, portály |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
| mapa = Umayyad750ADloc.png |
| mapa = Umayyad750ADloc.png |
||
| mapa velikost = 292px |
| mapa velikost = 292px |
||
|mapa poznámka = Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku [[750]] |
| mapa poznámka = Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku [[750]] |
||
| hlavní město = [[Damašek]], později [[Córdoba (Španělsko)|Córdoba]] |
| hlavní město = [[Damašek]], později [[Córdoba (Španělsko)|Córdoba]] |
||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| náboženství = [[sunnitský islám]] |
| náboženství = [[sunnitský islám]] |
||
| měna = |
| měna = |
||
| státní zřízení = [[chalífát]] |
| státní zřízení = [[chalífát]] |
||
| rozloha = 13 000 000<ref group="pozn.">V době největšího rozmachu roku [[750]].</ref> |
|||
| vznik = |
| vznik = |
||
| zánik = |
| zánik = |
||
Řádek 58: | Řádek 59: | ||
Poté, co byl [[Marván II.]] poražen [[Abú-l-Abbás]]em a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil [[Hišám]]ův vnuk [[Abdurrahmán I.]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] [[Córdobský emirát]] (později [[Córdobský chalífát]]), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku [[929]] titul [[chalífa]]. |
Poté, co byl [[Marván II.]] poražen [[Abú-l-Abbás]]em a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil [[Hišám]]ův vnuk [[Abdurrahmán I.]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] [[Córdobský emirát]] (později [[Córdobský chalífát]]), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku [[929]] titul [[chalífa]]. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Poznámky === |
|||
<references group="pozn."/> |
|||
<!-- |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
--> |
|||
=== Literatura === |
|||
* TAUER, Felix, ''Svět islámu'', Praha, Vyšehrad, 1984. |
* TAUER, Felix, ''Svět islámu'', Praha, Vyšehrad, 1984. |
||
{{Portály|Islám|Historie|Španělsko}} |
|||
[[Kategorie:Umajjovci| ]] |
[[Kategorie:Umajjovci| ]] |
Verze z 28. 8. 2017, 21:34
Šablona:Infobox zaniklý stát Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.
Posloupnost
- Mu'ávija I. (661–680)
- Jazíd I. (680–683)
- Mu‘ávija II. (683)
- Marván I. (683–685)
- Abdulmalik (685–705)
- al-Valíd I. (705–715)
- Sulajmán (715–717)
- Umar II. (717–720)
- Jazíd II. (720–724)
- Hišám (724–743)
- al-Valíd II. (743–744)
- Jazíd III. (744)
- Ibráhím (744)
- Marván II. (744–750)
Španělští Umajjovci
Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.
Odkazy
Poznámky
Literatura
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.