Vinary (Přerov): Porovnání verzí
m Robot: Oprava mrtvého odkazu |
m typo |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Osada tvořená dvěma domky v blízkosti potoka a pěti rybníků vznikla koncem 12. století. Na počátku 13. století se osada rozrostla na 4 |
Osada tvořená dvěma domky v blízkosti potoka a pěti rybníků vznikla koncem 12. století. Na počátku 13. století se osada rozrostla na 4 až 6 domů a započalo se zde s pěstováním vinné révy. Víno bylo natolik dobré, že místní vinaře proslavilo v širokém okolí. Je vcelku logické, že původní název osady Rybáři byl nahrazen novým Winarzy, který postupně přešel až na dnešní Vinary. Vinary měly několik pánů, přičemž nejvýznamnější byl Vilém z Pernštejna. V letech 1663–1774 byly Vinary v držení jezuitského řádu. Po zrušení jezuitského řádu roku 1774 připadly Vinary majetkovému fondu, který některé grunty odprodal místním sedlákům, kteří začali s rozvojem obce – vybudován mlýn, pivovar, pálenice. Do dnešních dnů se však žádné z těchto staveb nedochovaly. Přiškolena a přifařena byla obec do nedalekého Předmostí. V roce 1960 se Vinary spojily s obcemi Lýsky a Popovice ve střediskovou obec Viničná. V roce 1980 byly všechny tři části připojeny k Přerovu. |
||
== Významní rodáci == |
== Významní rodáci == |
||
* prof. MUDr. [[Julius Petřivalský]] ( |
* prof. MUDr. [[Julius Petřivalský]] (29. 11. 1873 – 7. 12. 1945) – přednosta chirurgického oddělení Masarykovy univerzity v Brně, primář zemské nemocnice v Brně a zakladatel přerovské nemocnice |
||
* [[Stanislav Krátký (malíř)|Stanislav Krátký]] ( |
* [[Stanislav Krátký (malíř)|Stanislav Krátký]] (17. 9. 1914 – 14. 11. 2001) – akademický malíř, portrétista |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
{{Město Přerov}} |
{{Město Přerov}} |
||
[[Kategorie:Přerov]] |
[[Kategorie:Přerov]] |
||
Verze z 29. 7. 2017, 07:39
Šablona:Infobox - sídlo Vinary (německy Winar) jsou jednou z nejstarších místních částí statutárního města Přerova. Nachází se asi 3,5 km na sever od Přerova. V roce 2009 zde bylo evidováno 273 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 788 obyvatel.[2]
Přerov XI-Vinary leží v katastrálním území Vinary u Přerova o rozloze 2,88 km2.[3]
Historie
Osada tvořená dvěma domky v blízkosti potoka a pěti rybníků vznikla koncem 12. století. Na počátku 13. století se osada rozrostla na 4 až 6 domů a započalo se zde s pěstováním vinné révy. Víno bylo natolik dobré, že místní vinaře proslavilo v širokém okolí. Je vcelku logické, že původní název osady Rybáři byl nahrazen novým Winarzy, který postupně přešel až na dnešní Vinary. Vinary měly několik pánů, přičemž nejvýznamnější byl Vilém z Pernštejna. V letech 1663–1774 byly Vinary v držení jezuitského řádu. Po zrušení jezuitského řádu roku 1774 připadly Vinary majetkovému fondu, který některé grunty odprodal místním sedlákům, kteří začali s rozvojem obce – vybudován mlýn, pivovar, pálenice. Do dnešních dnů se však žádné z těchto staveb nedochovaly. Přiškolena a přifařena byla obec do nedalekého Předmostí. V roce 1960 se Vinary spojily s obcemi Lýsky a Popovice ve střediskovou obec Viničná. V roce 1980 byly všechny tři části připojeny k Přerovu.
Významní rodáci
- prof. MUDr. Julius Petřivalský (29. 11. 1873 – 7. 12. 1945) – přednosta chirurgického oddělení Masarykovy univerzity v Brně, primář zemské nemocnice v Brně a zakladatel přerovské nemocnice
- Stanislav Krátký (17. 9. 1914 – 14. 11. 2001) – akademický malíř, portrétista
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-08-28 [cit. 2003-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
| Statutární město Přerov | |
|---|---|
|
I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice | |