Zefyros: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odraz v umění: odkaz na Věž větrů značka: editace z Vizuálního editoru |
+ ib |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{infobox - osoba |
|||
| obrázek = William-Adolphe Bouguereau (1825-1905) - Flora And Zephyr (1875).jpg |
|||
| popisek = ''Flora a Zefyros''}} |
|||
'''Zefyros''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|Zephyrus}}, též {{Cizojazyčně|la|Favonius}}) byl v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Titáni|Titána]] [[Astraios|Astraia]] a bohyně ranních červánků [[Éós]]. Byl bohem západního větru nebo též západní vítr sám. |
'''Zefyros''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|Zephyrus}}, též {{Cizojazyčně|la|Favonius}}) byl v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Titáni|Titána]] [[Astraios|Astraia]] a bohyně ranních červánků [[Éós]]. Byl bohem západního větru nebo též západní vítr sám. |
||
Verze z 1. 7. 2017, 14:03
| Zefyros | |
|---|---|
_-_Flora_And_Zephyr_(1875).jpg) Flora a Zefyros | |
| Choť | Chlóris Iris |
| Partner(ka) | Podarge |
| Děti | Aurai Erós Balius Xanthus Karpos Areión … více na Wikidatech |
| Rodiče | Astraios a Éós |
| Příbuzní | Boreás, Euros a Notos (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zefyros (latinsky Zephyrus, též Favonius) byl v řecké mytologii syn Titána Astraia a bohyně ranních červánků Éós. Byl bohem západního větru nebo též západní vítr sám.
Jeho bratry byli:
- Euros nazývaný též Argestés (dle Hésioda) - bůh východního nebo jihovýchodního větru,
- Notos - bůh jižního větru nebo též jižní vítr sám,
- Boreás - bůh severního větru.
Zefyros byl ze všech větrů nejmírněší, lidé ho považovali za ochránce rostlin, protože přinášel vláhu. Sehrál svou velkou úlohu v báji o Erótovi a Psýché a také v báji o smrti spartského Hyakintha.
Odraz v umění
- Zefyros a jeho bratři jsou zobrazeni na tzv. Věži větrů v Athénách (z 1. stol. př. n. l.).
- Ve výtvarném umění se Zefyros vyskytuje např.
- na obraze Únos Psýchy Zefyrem (1808), kde jeho podobu zobrazil Pierre-Paul Prud'hon. Obraz je vystaven v pařížském Louvru.
- Zefyros se také vyskytuje na obraze „Jaro“ Sandra Botticelliho. Zde je vyobrazen, jak uchvacuje nymfu Chlóris.
- Další umělci, kteří se Zefyry a Florou zabývají, byli Jean Jouvenet, Nicolas Colombel, Nicolas Bertin, Carlo Carlone, Charles-Antoine Coypel, Giovanni Battista Tiepolo či William-Adolphe Bouguereau.
- V hudbě se Zefyrové objevují např.
- v jednom z nejpopulárnějších madrigalů Claudia Monteverdiho je „Zefiro torna“ (Zefyre, vrať se) pro dva mužské hlasy.
- Ve suitě „Hamburger Ebb’ und Fluth“ Georga Philippa Telemanna z roku 1723 má jedna z vět (Menuet) programní titul „Der angenehme Zephir“ (Milý Zefyros).
- Italský barokní skladatel Antonio Vivaldi v roce 1725 nadepsal jednu pasáž v první větě svých slavných Čtvero ročních dob/Le Quattro Stagioni - L’Estate/Léto, op. 8 No. 2 jako „Zeffiretti dolci“ (Milí Zefyrové).
- Sileant Zephyri je jedna z árií téhož autora z cyklu Introduzioni „Filiæ mestæ Jerusalem“, RV 638.
- V opeře Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha se ve 4. jednání objevuje ve slavném duetu ve scéně s Barcarolou „Belle nuit, oh nuit d’amour“ („Krásná noc, noc lásky“).
- Ve svém sedmém studiovém albu Beauty & Crime z roku 2007 se americká zpěvačka a písničkářka Suzanne Vega popisuje svůj domovský New York. První z celkem dvanácti písní na CD nese název Zephyr & I.
Literatura
- Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974.
- LÖWE, Gerhard; STOLL, Heindrich Alexander. ABC Antiky. Praha: Ivo Železný, 1973. ISBN 80-237-3938-7.
- NASO, Publius Ovidius. Proměny. Praha: ODEON, 1967.
- MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. Bratislava: NESTOR, 2004. ISBN 80-8080-011-1.
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965.