Luková (Manětín): Porovnání verzí
Katastrální území |
m edice |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
| jméno = Antonín |
| jméno = Antonín |
||
| odkaz na autora = Antonín Podlaha |
| odkaz na autora = Antonín Podlaha |
||
| titul = Posvátná místa |
| titul = Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská |
||
| svazek = 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský |
| svazek = 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský |
||
| vydavatel = Dědictví Svatojanské |
| vydavatel = Dědictví Svatojanské |
||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
| kapitola = Luková (Lukov), fara |
| kapitola = Luková (Lukov), fara |
||
| stránky = 39-41 |
| stránky = 39-41 |
||
| edice = [[Posvátná místa Království českého]] |
|||
| url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:677729d0-00b9-11e4-99ee-001018b5eb5c |
| url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:677729d0-00b9-11e4-99ee-001018b5eb5c |
||
}} |
}} |
Verze z 6. 8. 2016, 05:50
Šablona:Infobox - sídlo Luková (německy Lukowa, Luk) je vesnice v severozápadní části okresu Plzeň-sever, část obce Manětín. Katastrální území Luková u Manětína zaujímá 318,49 ha[1] a PSČ všech adres je 331 62. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[2]
Luková leží na jihozápadním svahu kopce, převážně nad levým břehem Lukovského potoka, 6 km severozápadně od Manětína, v nadmořské výšce 500 m. Na severu sousedí s Domašínem, na jihu s Mezím a na jihozápadě s Zhořcem. Severozápadně od vsi je výrazný kuželovitý Zbraslavský vrch sopečného původu.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115.[3]
Pamětihodnosti
Kostel svatého Jiří – nachází se v havarijním stavu, stal se však atrakcí pro turisty z celého světa poté, co v něm byla instalována expozice 32 sádrových soch. Sochy jsou dílem bakalářské práce studenta Fakulty designu a umění (ZČÚ v Plzni) Jakuba Hadravy. Postavy věřících, které postávají mezi lavicemi nebo v nich dokonce sedí, si návštěvníci překřtili na duchy. Sádrové postavy mají představovat sudetské Němce, kteří se do kostela chodili každou neděli modlit. Výtěžek z dobrovolného vstupného je určen na záchranu kostela.[4][5]
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Luková u Manětína [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 250.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 316.
- ↑ http://m.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/274315-memento-minulosti-neme-postavy-nemcu-vynesly-kostelu-tisice/
- ↑ VAINDL, Ladislav. Kostel v zapadlé vsi se stal senzací, v lavicích tu sedí „duchové“. iDNES.cz [online]. 2014-10-31. Dostupné online.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Luková (Lukov), fara, s. 39-41.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luková na Wikimedia Commons