Hrozen: Porovnání verzí
→Reference: +slovník |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
'''Hrozen''' (''racemus'') je typ [[větvení|nevětveného]] jednoduchého [[květenství]], které nese na hlavní ose ([[vřeteno|vřetenu]], ''rhachis'') krátce [[stopka|stopkaté]] [[květ]]y. Často květy rostou z [[úžlabí botanika)|úžlabí]] [[listen]]ů. Nejstarší květy v rámci jednoho květenství leží vždy uvnitř (na bázi) celého útvaru, nové vznikají výše s tím, jak stonek roste, vrcholový květ však často zakrňuje. Hroznovité květenství se může odrážet i v názvu rostlin: příkladem je [[ploštičník hroznatý]] (''Cimicifuga racemosa'') a koneckonců i [[hroznové víno]], jehož [[plodenství]] se nesprávně označují jako hrozny - ve skutečnosti je to ale lata - jiný typ hroznovitého květenství. |
'''Hrozen''' (''racemus'') je typ [[větvení|nevětveného]] jednoduchého [[květenství]], které nese na hlavní ose ([[vřeteno|vřetenu]], ''rhachis'') krátce [[stopka|stopkaté]] [[květ]]y. Často květy rostou z [[úžlabí botanika)|úžlabí]] [[listen]]ů. Nejstarší květy v rámci jednoho květenství leží vždy uvnitř (na bázi) celého útvaru, nové vznikají výše s tím, jak stonek roste, vrcholový květ však často zakrňuje. Hroznovité květenství se může odrážet i v názvu rostlin: příkladem je [[ploštičník hroznatý]] (''Cimicifuga racemosa'') a koneckonců i [[hroznové víno]], jehož [[plodenství]] se nesprávně označují jako hrozny - ve skutečnosti je to ale [[lata]] - jiný typ hroznovitého květenství. |
||
Velmi často se do hroznu mohou seskupovat i celá květenství (vzniká tak složené květenství), jako je tomu například u některých [[šáchorovité|šáchorovitých]], které mají mnohdy hrozen [[klásek|klásků]]. |
Velmi často se do hroznu mohou seskupovat i celá květenství (vzniká tak složené květenství), jako je tomu například u některých [[šáchorovité|šáchorovitých]], které mají mnohdy hrozen [[klásek|klásků]]. |
Verze z 25. 3. 2016, 08:02
Hrozen (racemus) je typ nevětveného jednoduchého květenství, které nese na hlavní ose (vřetenu, rhachis) krátce stopkaté květy. Často květy rostou z úžlabí listenů. Nejstarší květy v rámci jednoho květenství leží vždy uvnitř (na bázi) celého útvaru, nové vznikají výše s tím, jak stonek roste, vrcholový květ však často zakrňuje. Hroznovité květenství se může odrážet i v názvu rostlin: příkladem je ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa) a koneckonců i hroznové víno, jehož plodenství se nesprávně označují jako hrozny - ve skutečnosti je to ale lata - jiný typ hroznovitého květenství.
Velmi často se do hroznu mohou seskupovat i celá květenství (vzniká tak složené květenství), jako je tomu například u některých šáchorovitých, které mají mnohdy hrozen klásků.
Hrozen se skládá ze stopky, třapiny a bobulí. Třapinu tvoří hlavní osa s bočním větvením a stopečkami na kterých jsou bobule. Bobule tvoří 95 – 98 % celkové hmotnosti hroznu.
Dle typu a určení se dělí hrozny (stejně jako odrůdy révy vinné) na hrozny stolní a moštové.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raceme na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo hrozen ve Wikislovníku