Adéla Burgundská: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Pokusné přidání infoboxu tam, kde žádný není; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
|||
[[Soubor:Adelheid von Burgund.jpg|thumb|left|Socha Adély Burgundské v katedrále v Míšni]] |
[[Soubor:Adelheid von Burgund.jpg|thumb|left|Socha Adély Burgundské v katedrále v Míšni]] |
||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
||
Řádek 13: | Řádek 14: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Byla dcerou [[Seznam burgundských králů|burgundského krále]] [[Rudolf II. Burgundský|Rudolfa II.]] a jeho manželky [[Berta Švábská|Berty Švábské]]. Jejím bratrem byl burgundský král [[Konrád III. Burgundský|Konrád]] a prvním manželem [[Seznam italských králů|italský král]] [[Lothar II. Italský|Lothar II.]], kterému byla zasnoubena již v dětství a za kterého byla provdána roku [[947]] – snad ve věku 16 let. Lothar II. byl však již po třech letech manželství († [[22. listopad]]u [[950]]) otráven a Adéla jako dosud mladá žena ovdověla. |
Byla dcerou [[Seznam burgundských králů|burgundského krále]] [[Rudolf II. Burgundský|Rudolfa II.]] a jeho manželky [[Berta Švábská|Berty Švábské]]. Jejím bratrem byl burgundský král [[Konrád III. Burgundský|Konrád]] a prvním manželem [[Seznam italských králů|italský král]] [[Lothar II. Italský|Lothar II.]], kterému byla zasnoubena již v dětství a za kterého byla provdána roku [[947]] – snad ve věku 16 let. Lothar II. byl však již po třech letech manželství († [[22. listopad]]u [[950]]) otráven a Adéla jako dosud mladá žena ovdověla. |
||
Po ovdovění ji markrabí [[Berengar z Ivrey]] (možná zodpovědný za Lotharovu vraždu) držel v zajetí na hradě [[Garda]], neboť ji chtěl provdat za svého syna Adalberta a dosáhnout tak skrze ni italské královské koruny (podle langobardské právní tradice mohla Adéla designovat následníka). Královna však spolu s dcerou Emmou uprchla na hrad [[Canossa]] a požádala o pomoc německého krále [[Ota I. Veliký|Otu I.]], který Berengara porazil a sám se roku [[951]] v [[Pavia|Pavii]] s Adélou oženil. Tento sňatek také přinesl Otovi právní nárok na italskou korunu. |
Po ovdovění ji markrabí [[Berengar z Ivrey]] (možná zodpovědný za Lotharovu vraždu) držel v zajetí na hradě [[Garda]], neboť ji chtěl provdat za svého syna Adalberta a dosáhnout tak skrze ni italské královské koruny (podle langobardské právní tradice mohla Adéla designovat následníka). Královna však spolu s dcerou Emmou uprchla na hrad [[Canossa]] a požádala o pomoc německého krále [[Ota I. Veliký|Otu I.]], který Berengara porazil a sám se roku [[951]] v [[Pavia|Pavii]] s Adélou oženil. Tento sňatek také přinesl Otovi právní nárok na italskou korunu. |
||
[[2. únor]]a [[962]] byla Adéla spolu s manželem v [[Řím]]ě korunována na císařovnu. V italské i říšské politice měla na manžela velký vliv a od její doby dochází také k nárůstu intervencí římských královen v královských a císařských listinách. Doprovázela manžela i na italských taženích v letech [[961]]–[[965]] a [[966]]–[[972]]. |
[[2. únor]]a [[962]] byla Adéla spolu s manželem v [[Řím]]ě korunována na císařovnu. V italské i říšské politice měla na manžela velký vliv a od její doby dochází také k nárůstu intervencí římských královen v královských a císařských listinách. Doprovázela manžela i na italských taženích v letech [[961]]–[[965]] a [[966]]–[[972]]. |
||
Adéla se výrazně podílela na výchově svého syna [[Ota II.|Oty II.]] a i v jeho dospělém věku na něj měla velký vliv, a to do druhé poloviny 70. let, kdy bylo její postavení zastíněno postavením Otovy manželky [[Theofano]] a Adéla se vzdálila od císařského dvora. V letech [[975]]–[[980]] pak pobývala převážně v [[Itálie|Itálii]] a v [[Burgundsko|Burgundsku]]. Po synově smrti roku [[983]] jí spolu s její snachou Theofano a mohučským arcibiskupem Willigisem připadlo poručnictví nad nezletilým dědicem říše [[Ota III.|Otou III.]] Pro neshody s Theofano sice nakrátko opět opustila dvůr, po její smrti roku [[991]] však znovu převzala regentství. Poté, co Ota III. dosáhl roku [[994]] plnoletosti, se však znovu stáhla do ústraní a v posledních letech života pobývala v [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] [[klášter Selz|klášteře Selz]], který okolo roku [[991]] sama založila. Adéla byla vzdělaná a velmi sečtělá žena, ovládala čtyři jazyky. |
Adéla se výrazně podílela na výchově svého syna [[Ota II.|Oty II.]] a i v jeho dospělém věku na něj měla velký vliv, a to do druhé poloviny 70. let, kdy bylo její postavení zastíněno postavením Otovy manželky [[Theofano]] a Adéla se vzdálila od císařského dvora. V letech [[975]]–[[980]] pak pobývala převážně v [[Itálie|Itálii]] a v [[Burgundsko|Burgundsku]]. Po synově smrti roku [[983]] jí spolu s její snachou Theofano a mohučským arcibiskupem Willigisem připadlo poručnictví nad nezletilým dědicem říše [[Ota III.|Otou III.]] Pro neshody s Theofano sice nakrátko opět opustila dvůr, po její smrti roku [[991]] však znovu převzala regentství. Poté, co Ota III. dosáhl roku [[994]] plnoletosti, se však znovu stáhla do ústraní a v posledních letech života pobývala v [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] [[klášter Selz|klášteře Selz]], který okolo roku [[991]] sama založila. Adéla byla vzdělaná a velmi sečtělá žena, ovládala čtyři jazyky. |
||
Řádek 25: | Řádek 26: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Lexikon des Mittelalters, sv. 1, s. 145–146 |
* Lexikon des Mittelalters, sv. 1, s. 145–146 |
||
* Bautz, F. W.: Adelheid, die heilige Kaiserin, in: Biographisch Bibliographisches Kirchenlexikon, Band I (1990) Spalte 35 |
* Bautz, F. W.: Adelheid, die heilige Kaiserin, in: Biographisch Bibliographisches Kirchenlexikon, Band I (1990) Spalte 35 |
||
* Fößel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6 |
* Fößel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6 |
Verze z 16. 3. 2016, 09:30
Adéla Burgundská | |
---|---|
Narození | 931 Orbe |
Úmrtí | 16. prosince 999 (ve věku 67–68 let) Seltz |
Bydliště | Lierna Hrad Lierna |
Povolání | regentka a císařovna |
Choť | Lothar II. Italský (947–950)[1][2] Ota I. Veliký (951–973)[3][1][4][2] |
Děti | Matylda Ota II.[5] Emma Italská |
Rodiče | Rudolf II. Burgundský[6][7][3][5] a Berta Švábská[5][2] |
Rod | starší Welfové |
Příbuzní | Heinrich I. von Lausanne, Burchard I of Lyon a Konrád I. Burgundský (sourozenci) |
Funkce | italský král (od 947) Holy Roman Empress (od 962) regent (991–994) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Rudolf II. Burgundský |
---|---|
matka | Berta Švábská |
I. manžel | Lothar II. Italský |
dcera | Emma |
II. manžel | Ota I. Veliký |
syn | Jindřich |
syn | Bruno |
dcera | Matylda |
syn | Ota II. |
Adéla Burgundská (německy Adelheid, v čes. formě uváděná též jako Adelaida; 931 v Burgundsku – 16. prosince 999 v klášteře Selz v Alsasku), byla druhou manželkou císaře Oty I. Velikého a jednou z nejvýznamnějších středověkých římských císařoven.
Život
Byla dcerou burgundského krále Rudolfa II. a jeho manželky Berty Švábské. Jejím bratrem byl burgundský král Konrád a prvním manželem italský král Lothar II., kterému byla zasnoubena již v dětství a za kterého byla provdána roku 947 – snad ve věku 16 let. Lothar II. byl však již po třech letech manželství († 22. listopadu 950) otráven a Adéla jako dosud mladá žena ovdověla.
Po ovdovění ji markrabí Berengar z Ivrey (možná zodpovědný za Lotharovu vraždu) držel v zajetí na hradě Garda, neboť ji chtěl provdat za svého syna Adalberta a dosáhnout tak skrze ni italské královské koruny (podle langobardské právní tradice mohla Adéla designovat následníka). Královna však spolu s dcerou Emmou uprchla na hrad Canossa a požádala o pomoc německého krále Otu I., který Berengara porazil a sám se roku 951 v Pavii s Adélou oženil. Tento sňatek také přinesl Otovi právní nárok na italskou korunu.
2. února 962 byla Adéla spolu s manželem v Římě korunována na císařovnu. V italské i říšské politice měla na manžela velký vliv a od její doby dochází také k nárůstu intervencí římských královen v královských a císařských listinách. Doprovázela manžela i na italských taženích v letech 961–965 a 966–972.
Adéla se výrazně podílela na výchově svého syna Oty II. a i v jeho dospělém věku na něj měla velký vliv, a to do druhé poloviny 70. let, kdy bylo její postavení zastíněno postavením Otovy manželky Theofano a Adéla se vzdálila od císařského dvora. V letech 975–980 pak pobývala převážně v Itálii a v Burgundsku. Po synově smrti roku 983 jí spolu s její snachou Theofano a mohučským arcibiskupem Willigisem připadlo poručnictví nad nezletilým dědicem říše Otou III. Pro neshody s Theofano sice nakrátko opět opustila dvůr, po její smrti roku 991 však znovu převzala regentství. Poté, co Ota III. dosáhl roku 994 plnoletosti, se však znovu stáhla do ústraní a v posledních letech života pobývala v benediktinském klášteře Selz, který okolo roku 991 sama založila. Adéla byla vzdělaná a velmi sečtělá žena, ovládala čtyři jazyky.
Již její současníci, například Gebert z Aurillacu (pozdější papež Silvestr II.), ji nazývali "mater regnorum" ("matka království"). Adéla se angažovala také v clunyjském hnutí, roku 1097 byla svatořečena papežem Urbanem II.
Odkazy
Literatura
- Lexikon des Mittelalters, sv. 1, s. 145–146
- Bautz, F. W.: Adelheid, die heilige Kaiserin, in: Biographisch Bibliographisches Kirchenlexikon, Band I (1990) Spalte 35
- Fößel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6
- Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, ISBN 80-7203-369-7
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Adléta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adéla Burgundská na Wikimedia Commons
Italská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
948–950 Adéla Burgundská |
Nástupce: |
Německá královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
951–961 Adéla Burgundská |
Nástupce: |
Římská císařovna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
962–973 Adéla Burgundská |
Nástupce: |
- ↑ a b Francouzská národní knihovna: autority BnF. Dostupné online. [cit. 2019-01-12]
- ↑ a b c Georges Bischoff, Georges Foessel, Christian Baechler: Nouveau dictionnaire de biographie alsacienne. 1982.
- ↑ a b Procès verbaux des séances. Académie des sciences, belles-lettres et arts de Besançon : 1887-1888. Besançon. 1889.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑
Q24174862
. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I. - ↑ Ernst Steindorff: Adelheid, deutsche Kaiserin. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 1. 1875.