Radionuklid: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 12. 2015, 06:00

Radionuklid je nuklid s nestabilním jádrem, tedy s jádrem charakterizovaným přebytečnou energií, která se uvolňuje buď vytvořením nových částic (radioaktivita) nebo do elektronu v atomu. Tímto způsobem radionuklid prochází radioaktivním rozpadem a uvolňuje buď subatomární částice nebo záření gama. Radionuklidy vznikají v přírodě nebo mohou být vytvořeny uměle.

Starší termín radioizotop by se měl používat jen v případech, kdy je třeba zdůraznit souvislost s dalšími izotopy prvku.

Příklady radionuklidů

Americium-241 ( 241
95 Am) vzniká v jaderných reaktorech a používá se například v detektorech kouře. Rozpadá se za emise záření alfa a gama.

Tritium ( 3
1 H) je radioizotopem běžného vodíku ( 1
1 H, protium). Má využití například pro výrobu světélkujících vrstev (pro hodinky, kompasy, mířidla apod.).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radionuclide na anglické Wikipedii.

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Radionuklid''' je [[nuklid]] s nestabilním [[jádro atomu|jádrem]], tedy s jádrem charakterizovaným přebytečnou energií, která se uvolňuje buď vytvořením nových částic ([[radioaktivita]]) nebo do elektronu v atomu. Tímto způsobem radionuklid prochází radioaktivním rozpadem a uvolňuje buď [[subatomární částice]] nebo [[záření gama]]. Radionuklidy vznikají v přírodě nebo mohou být vytvořeny uměle.
+'''Radionuklid''' je [[nuklid]] s nestabilním [[Atomové jádro|jádrem]], tedy s jádrem charakterizovaným přebytečnou energií, která se uvolňuje buď vytvořením nových částic ([[radioaktivita]]) nebo do elektronu v atomu. Tímto způsobem radionuklid prochází radioaktivním rozpadem a uvolňuje buď [[subatomární částice]] nebo [[záření gama]]. Radionuklidy vznikají v přírodě nebo mohou být vytvořeny uměle.
 Starší termín '''radioizotop''' by se měl používat jen v případech, kdy je třeba zdůraznit souvislost s dalšími [[izotop]]y prvku.
@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 [[Americium]]-241 ({{su|p=241|b=95}}Am) vzniká v [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] a používá se například v [[detektor kouře|detektorech kouře]]. Rozpadá se za emise záření [[částice alfa|alfa]] a [[záření gama|gama]].
-[[Tritium]] ({{su|p=3|b=1}}H) je radioizotopem běžného [[vodík]]u ({{su|p=1|b=1}}H, [[protium]]). Má využití například pro výrobu [[tritiová iluminace|světélkujících vrstev]] (pro [[hodinky]], [[kompas]]y, [[mířidla]] apod.).
+[[Tritium]] ({{su|p=3|b=1}}H) je radioizotopem běžného [[vodík]]u ({{su|p=1|b=1}}H, [[Vodík#Protium|protium]]). Má využití například pro výrobu [[tritiová iluminace|světélkujících vrstev]] (pro [[hodinky]], [[kompas]]y, [[mířidla]] apod.).
 == Reference ==