Vévoda orleánský: Porovnání verzí
m →Seznam nositelů titulu vévoda orleánský: napřímení wikiodkazů |
rozlišovače |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Historie držení titulu == |
== Historie držení titulu == |
||
Titul vévody orleánského udělil svému mladšímu synovi poprvé král [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] (vládl v letech [[1328]]-[[1350]]) z rodové linie [[Valois]]. Syn Filipa VI. Filip vévoda Orlénský umírá v roce [[1375]] bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda Orleánský ([[1371]]-[[1407]]), mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel ([[1391]]-[[1465]]) a následně i vnuk Ludvík ([[1462]]-[[1515]]), který se stal v roce [[1498]] francouzským králem jako [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík XII.]] (vládl [[1498]]-[[1515]]). Tím se titul a vévodství vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové [[František I. Francouzský|František I.]] (vládl [[1515]]-[[1547]]) a [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] (vládl [[1547]]-[[1559]]). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie [[Valois]] se moci ve [[Francie|Francii]] ujal rod [[Bourboni|Bourbonů]] a první král z této dynastie – [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn [[Gaston |
Titul vévody orleánského udělil svému mladšímu synovi poprvé král [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] (vládl v letech [[1328]]-[[1350]]) z rodové linie [[Valois]]. Syn Filipa VI. Filip vévoda Orlénský umírá v roce [[1375]] bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda Orleánský ([[1371]]-[[1407]]), mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel ([[1391]]-[[1465]]) a následně i vnuk Ludvík ([[1462]]-[[1515]]), který se stal v roce [[1498]] francouzským králem jako [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík XII.]] (vládl [[1498]]-[[1515]]). Tím se titul a vévodství vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové [[František I. Francouzský|František I.]] (vládl [[1515]]-[[1547]]) a [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] (vládl [[1547]]-[[1559]]). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie [[Valois]] se moci ve [[Francie|Francii]] ujal rod [[Bourboni|Bourbonů]] a první král z této dynastie – [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn [[Gaston Orléanský|Gaston]] se tedy stal rovněž vévodou orleánským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce [[1660]] titul jeho synovec [[Filip I. Orléanský]] (mladší syn krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]]), který se stal zakladatelem dynastie [[Bourbon-Orléans]], v níž se tento vévodský titul stal znovu titulem dědičným. Přídomek d'Orléans ale v minulosti někdy používali rovněž nemanželští synové vévodů orleánských, nejednalo se pak ale o [[vévoda|vévody]] – např. nemanželský syn [[Filip II. Orléanský|Filipa II. Orleánského]] užíval titul [[rytíř]] orleánský. |
||
Potomci dvou orleánských dynastií se stali francouzskými králi: jednalo se o dynastie [[Valois-Orléans]] a [[Bourbon-Orléans]]. |
Potomci dvou orleánských dynastií se stali francouzskými králi: jednalo se o dynastie [[Valois-Orléans]] a [[Bourbon-Orléans]]. |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
'''Dynastie [[Valois]]''' |
'''Dynastie [[Valois]]''' |
||
* [[Filip |
* [[Filip Orléanský (1336–1376)|Filip Orléanský]] (1336 – 1375), vévoda od roku 1344. Mladší syn krále [[Filip VI. Francouzský|Filipa VI.]] |
||
'''Dynastie [[Valois-Orléans]]''' |
'''Dynastie [[Valois-Orléans]]''' |
||
* Ludvík Orleánský (1371 – 1407). Mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] |
* Ludvík Orleánský (1371 – 1407). Mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] |
||
* [[Karel Orleánský]] (1391 – 1465), znám také jako le Poéte (francouzsky ''Charles d´Orléans le Poéte''). Titul získal dědičně. |
* [[Karel Orleánský]] (1391 – 1465), znám také jako le Poéte (francouzsky ''Charles d´Orléans le Poéte''). Titul získal dědičně. |
||
* [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík II. |
* [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík II. Orléanský]] – král Ludvík XII.(1462 – 1515). Titul získal dědičně. |
||
'''Dynastie [[Valois-Angoulême]]''' |
'''Dynastie [[Valois-Angoulême]]''' |
||
* Karel (1522 – 1545). Mladší syn krále [[František I. Francouzský|Františka I.]] |
* Karel (1522 – 1545). Mladší syn krále [[František I. Francouzský|Františka I.]] |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
* [[Karel IX. Francouzský|Karel Maxmilián]] – král Karel IX. (1550 – 1574). Mladší syn krále [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]] |
* [[Karel IX. Francouzský|Karel Maxmilián]] – král Karel IX. (1550 – 1574). Mladší syn krále [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]] |
||
* [[Jindřich III. Francouzský|Jindřich]] – král Jindřich III. (1551 – 1589). Mladší syn krále [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]] |
* [[Jindřich III. Francouzský|Jindřich]] – král Jindřich III. (1551 – 1589). Mladší syn krále [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]] |
||
'''Dynastie [[Bourbon]]''' |
'''Dynastie [[Bourboni|Bourbon]]''' |
||
* Mikuláš (1607 – 1611). Mladší syn krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] |
* Mikuláš (1607 – 1611). Mladší syn krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] |
||
* [[Gaston Orléanský]] (1608 – 1660). Mladší syn krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] |
* [[Gaston Orléanský]] (1608 – 1660). Mladší syn krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
* [[Ludvík I. Orléanský]] (1703 – 1752) |
* [[Ludvík I. Orléanský]] (1703 – 1752) |
||
* [[Ludvík Filip I. Orléanský]] (1725 – 1785) |
* [[Ludvík Filip I. Orléanský]] (1725 – 1785) |
||
* [[Filip |
* [[Ludvík Filip II. Orléanský|Ludvík Filip Josef Orleánský]] (Filip Egalité), (1747 – 1793) |
||
* [[Ludvík Filip]] – král (1773 – 1850) |
* [[Ludvík Filip]] – král (1773 – 1850) |
||
Verze z 6. 12. 2014, 13:25
Titul vévody orleánského (francouzsky Duc d´Orléans) byl jeden z nejvýznamnějších šlechtických titulů ve Francii. Používala ho královská dynastie Valois a Bourboni. Příslušel mladším synům francouzských králů (většinou synům druhorozeným), ale nejednalo se o pevně dané pravidlo – někteří králové svým synům tento titul neudělovali. Nositelé titulu patřili k tzv. Princům královské krve. Jako příslušníci královské rodiny měli často silný politický vliv a patřili k nejbohatším šlechticům v zemi, jelikož lénem udělené vévodství Orléans přinášelo značné zisky.
Historie držení titulu
Titul vévody orleánského udělil svému mladšímu synovi poprvé král Filip VI. (vládl v letech 1328-1350) z rodové linie Valois. Syn Filipa VI. Filip vévoda Orlénský umírá v roce 1375 bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda Orleánský (1371-1407), mladší syn krále Karla V. V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel (1391-1465) a následně i vnuk Ludvík (1462-1515), který se stal v roce 1498 francouzským králem jako Ludvík XII. (vládl 1498-1515). Tím se titul a vévodství vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové František I. (vládl 1515-1547) a Jindřich II. (vládl 1547-1559). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie Valois se moci ve Francii ujal rod Bourbonů a první král z této dynastie – Jindřich IV. zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn Gaston se tedy stal rovněž vévodou orleánským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce 1660 titul jeho synovec Filip I. Orléanský (mladší syn krále Ludvíka XIII.), který se stal zakladatelem dynastie Bourbon-Orléans, v níž se tento vévodský titul stal znovu titulem dědičným. Přídomek d'Orléans ale v minulosti někdy používali rovněž nemanželští synové vévodů orleánských, nejednalo se pak ale o vévody – např. nemanželský syn Filipa II. Orleánského užíval titul rytíř orleánský.
Potomci dvou orleánských dynastií se stali francouzskými králi: jednalo se o dynastie Valois-Orléans a Bourbon-Orléans.
Potomci dynastie Bourbon-Orléans žijí dodnes. Přestože je Francie republikou a šlechtické tituly v této zemi již formálně neexistují, používají potomci dynastie Bourbon-Orléans přídomek d'Orléans i v současné době, hlava rodu již nepoužívá označení vévoda orleánský, ale titul hrabě pařížský a jeho nejstarší synové se stále považují za případné následníky trůnu. Nároky na francouzský trůn si ale v současné době formálně činí i další rody - kromě rodu d'Orléans také španělští Bourboni a Bonapartové.
Seznam nositelů titulu vévoda orleánský
Dynastie Valois
- Filip Orléanský (1336 – 1375), vévoda od roku 1344. Mladší syn krále Filipa VI.
Dynastie Valois-Orléans
- Ludvík Orleánský (1371 – 1407). Mladší syn krále Karla V.
- Karel Orleánský (1391 – 1465), znám také jako le Poéte (francouzsky Charles d´Orléans le Poéte). Titul získal dědičně.
- Ludvík II. Orléanský – král Ludvík XII.(1462 – 1515). Titul získal dědičně.
Dynastie Valois-Angoulême
- Karel (1522 – 1545). Mladší syn krále Františka I.
- Ludvík Orleánský († 1549). Mladší syn krále Jindřicha II.
- Karel Maxmilián – král Karel IX. (1550 – 1574). Mladší syn krále Jindřicha II.
- Jindřich – král Jindřich III. (1551 – 1589). Mladší syn krále Jindřicha II.
Dynastie Bourbon
- Mikuláš (1607 – 1611). Mladší syn krále Jindřicha IV.
- Gaston Orléanský (1608 – 1660). Mladší syn krále Jindřicha IV.
Dynastie Bourbon-Orléans
- Filip I. Orléanský (1640 – 1701). Mladší syn krále Ludvíka XIII. Titul se stal dědičným.
- Filip II. Orléanský (1674 – 1723)
- Ludvík I. Orléanský (1703 – 1752)
- Ludvík Filip I. Orléanský (1725 – 1785)
- Ludvík Filip Josef Orleánský (Filip Egalité), (1747 – 1793)
- Ludvík Filip – král (1773 – 1850)
Dynastie Orléans
- Ferdinand Filip Orleánský (1810 – 1842)
- Filip (1869 – 1926)