Tonutí: Porovnání verzí
literatura |
Bez shrnutí editace značka: možný vandalismus |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
glogloglogloglogloglogloglo |
|||
[[Soubor:Shallow Water Blackout.jpg|thumb|Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka]] |
[[Soubor:Shallow Water Blackout.jpg|thumb|Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka]] |
||
'''Tonutí''' je zranění způsobené vdechnutím vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je [[život]] ohrožující nedostatek [[kyslík]]u - [[hypoxie]] [[mozek|mozku]]. Smrt způsobená tonutím se nazývá utonutí. |
'''Tonutí''' je zranění způsobené vdechnutím vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je [[život]] ohrožující nedostatek [[kyslík]]u - [[hypoxie]] [[mozek|mozku]]. Smrt způsobená tonutím se nazývá utonutí. |
Verze z 20. 4. 2014, 17:15
glogloglogloglogloglogloglo
Tonutí je zranění způsobené vdechnutím vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je život ohrožující nedostatek kyslíku - hypoxie mozku. Smrt způsobená tonutím se nazývá utonutí.
Primární tonutí je vdechnutí vody u jinak zdravého člověka. Může postihnout plavce i neplavce, mimo vodu například horolezce při prudkých lijácích v lezeckých komínech. Způsobí je vdechování roztříštěného aerosolu tvořícího se těsně nad hladinou při plavání nebo ležení na vodní matraci za prudkého deště a větru.
Sekundární tonutí vzniká během pobytu ve vodě při jiné zdravotní příhodě, např. při epileptickém záchvatu, při poranění míchy po skoku do mělké vody, při infarktu nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti srdce ve studené vodě atd.
Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Při záchranných opatřeních může vodu masivně zvracet. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká jícnem a může zatéct při umělém dýchání do plic. Z plic nelze vodu vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá.
V 15 % se jedná o suché tonutí, kdy podvědomé (reflexní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku.
V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.[1]
Okolnosti tonutí (USA)
- 44 % souvisí s plaváním
- 17 % souvisí s použitím lodě
- 14 % nejasné okolnosti
- 10 % souvisí s potápěním
- 7 % souvisí s dopravními nehodami
Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Více než 50 % utonutí se stane v blízkosti břehu.
Příznaky
- Bledá kůže
- Studená kůže
- cyanotické rty
- Slabý nebo chybějící puls.
- Bezvědomí
První pomoc
- Neriskovat vlastní život při zachraňování cizího
- Zkontrolovat ústní dutinu
- Co nejrychleji vdechnout do dýchacích cest
- Dle stavu začít resuscitovat, zejména při tonutí dětí (někdy i u podchlazené, neoblečené osoby, při tonutí v zimě) je úspěšná záchrana možná i po více než 50 minut po události [1].
- léčba podchlazení (hypotermie)
Odkazy
Reference
Literatura
- ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Utopení, s. 66–69.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu utonutí na Wikimedia Commons