Štiavnické vrchy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
stredohorie/středohoří (překládat-nepřekládat?) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
Nejvyšší vrchol je [[Sitno]] (1 009,2 m n. m.). ''Štiavnické vrchy'' jsou [[sopečné pohoří]], řazené k [[neovulkanit]]ům. Je tvořené [[andezit]]y, [[ryolit]]y a [[tuf]]y. Území je mimořádně bohaté na výskyt [[minerál]]ů (140 druhů a odrůd). |
Nejvyšší vrchol je [[Sitno]] (1 009,2 m n. m.). ''Štiavnické vrchy'' jsou [[sopečné pohoří]], řazené k [[neovulkanit]]ům. Je tvořené [[andezit]]y, [[ryolit]]y a [[tuf]]y. Území je mimořádně bohaté na výskyt [[minerál]]ů (140 druhů a odrůd). |
||
{{Commonscat|Štiavnické Vrchy}} |
|||
[[Kategorie:Štiavnické vrchy| ]] |
[[Kategorie:Štiavnické vrchy| ]] |
Verze z 13. 1. 2007, 22:59
Štiavnické vrchy jsou geomorfologický celek na Slovensku. Jsou součástí subprovincie Vnitřní Západní Karpaty a oblasti Slovenské stredohorie.
Na severu sousedí s Kremnickými vrchy, na východě s Pliešovskou kotlinou a Krupinskou planinou, na jihu s Podunajskou pahorkatinou a na západě s Pohronským Inovcem, Vtáčnikem a Žiarskou kotlinou.
Pohoří se člení na části:
- Skalka na východě
- Sitnianska vrchovina v centrální části
- Sitnianske predhorie na jihu
- Kozmálovské vŕšky na jihozápadě
- Hodrušská hornatina na západě.
Mezi nimi sa nacházejí erozní sníženiny:
Nejvyšší vrchol je Sitno (1 009,2 m n. m.). Štiavnické vrchy jsou sopečné pohoří, řazené k neovulkanitům. Je tvořené andezity, ryolity a tufy. Území je mimořádně bohaté na výskyt minerálů (140 druhů a odrůd).
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štiavnické vrchy na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Štiavnické Vrchy
- Wikidata: Štiavnické vrchy
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: