Sitnianska vrchovina
| Sitnianska vrchovina geomorfologický podcelek | |
|---|---|
 Okolí Počúvadel | |
| Nejvyšší bod | Sitno - výška 1 009 m n. m. |
| Nejnižší bod | jižní okraj území - výška cca 320 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Štiavnické vrchy |
| Sousední jednotky | Skalka Hodrušská hornatina Ipeľská pahorkatina Bzovícka pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Sitno Sitnianske predhorie Štiavnická brázda Prenčovská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 Poloha území na Slovensku | |
 | |
| Souřadnice | 48°23′35″ s. š., 18°51′11″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sitnianska vrchovina je geomorfologický podcelek Štiavnických vrchů. Nejvyšší vrchol podcelku i celého pohoří je 1 009 m n. m. vysoké Sitno.
Vymezení[editovat | editovat zdroj]
Podcelek zabírá centrální a jižní část Štiavnických vrchů a v rámci pohoří sousedí na východě se Skalkou a na severozápadě s Hodrušskou hornatinou. Jižním směrem leží Ipeľská pahorkatina, patřící do Podunajské pahorkatiny, jihovýchodním směrem navazuje Krupinská planina s podcelkem Bzovícka pahorkatina.[1]
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Vybrané vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Sitno (1 009 m n. m.) – nejvyšší vrchol podcelku i pohoří
- Sitience (775 m n. m.)
- Holík (754 m n. m.)
- Lipovie (740 m n. m.)
- Novinská (619 m n. m.)
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Okolí Banské Štiavnice patří mezi turisticky nejatraktivnější lokality na Slovensku. Město je „Mestská pamiatková rezervácia“ od roku 1950[2] Mezi oblíbené cíle turistů patří také Sitno a množství tajchů (vodních nádrží), využívaných na letní rekreaci.
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Téměř celé území je součástí CHKO Štiavnické vrchy a leží tu maloplošná území:
- Michalské rašelinisko – chráněný areál
- Banskoštiavnická botanická záhrada – chráněný areál
- Arborétum Kysihýbeľ – chráněný areál
- Holík – přírodní rezervace
- Sitno – národní přírodní rezervace
- Jabloňovský Roháč – přírodní rezervace[3]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Jižním a východním okrajem území vede silnice I/51, západním okrajem silnice II/524. Ze severu do Banské Štiavnice vede z Hronské Dúbravy železniční trať.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sitnianska vrchovina na slovenské Wikipedii.
- ↑ KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Bratislava : Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, 2011, [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.[1]
- ↑ Registr památkových rezervací
- ↑ Historické město Banska Štiavnica a okolí