Dagmar Hochová: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 1. 2007, 17:18

Dagmar Hochová (*1926, Praha) je česká dokumentární a reportážní fotografka.

Dagmar Hochová se narodila v roce 1926 v Praze. Studovala v letech 1942-1943 na Státní grafické škole v Praze, kde byla žačkou Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku 1945/1946. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na reklamní fotografii, a stala se jednou z prvních studentek prof. Karla Plicky na nově založené Filmové akademii múzických umění.

Obor filmová fotografie absolvovala roku 1953. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství Albatros. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii. Dagmar Hochovou proslavily cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její kamera zachytila životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi, jeptišky. Jako fotografku ji to vždy pudilo tam, kde se něco dělo. Právě tam hledala své okamžiky pravdy.

Dagmar Hochová se vymyká dobové tvorbě nejen nekonformností námětů a tvrdošíjností v hledání a odkrývání lidských okamžiků, ale i programovou rezignací na zažité a osvědčené tvůrčí konvence. Nerespektuje žádná kompoziční pravidla, pohrdá aranžováním scén a fotografovaných lidí či objektů, nesnáší umělé osvětlení, zejména bleskové světlo, nezajímá jí technická preciznost. Hlavní je pro ni síla výpovědi o člověku a té pak podřizuje vše.

Fotoaparát neodkládá ani dnes, i když se v posledním desetiletíspíše soustřeďuje na bilancování svého rozsáhlého díla. Dostalo se jí satisfakce za dlouhá léta, kdy její nejlepší fotografické cykly končily v šuplíku. Od roku 1994 začala vydávat ve spolupráci s nakladatelstvím Kuklík (nakladatelství) knižní rekapitulaci svého fotografického díla. Za vlastní finanční prostředky získané v restituci připravila sama, bez editorské pomoci, bilanční trilogii - Deset, dvacet, třicet, už jdu, Čas oponou trhl a Síla věku.

V Nakladatelství Torst publikovala v roce 2001 zatím svou poslední knihu fotografických portrétů českých spisovatelů nazvanou Konec chleba, počátek kamení. V letech 1990-1992 byla Dagmar Hochová poslankyní České národní rady. V roce 2000 jí byla za vynikající umělecké výsledky udělena medaile Za zásluhy.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+'''Dagmar Hochová''' (*[[1926]], [[Praha]]) je česká dokumentární a reportážní [[Fotografie|fotografka]].
-{{wikifikovat}}
-'''Dagmar Hochová''' (*1926) je česká dokumentární a reportážní fotografka.
-Dagmar Hochová se narodila v roce 1926 v Praze. Studovala v letech 1942-1943 na Státní grafické škole v Praze, kde byla žačkou Jaroslava Funkeho a Josefa Ehma. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku 45/46. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na reklamní fotografii, a stala se jednou z prvních studentek prof. Karla Plicky na nově založené Filmové akademii múzických umění.
+Dagmar Hochová se narodila v roce 1926 v Praze. Studovala v letech [[1942]]-[[1943]] na [[Státní grafická škola v Praze|Státní grafické škole v Praze]], kde byla žačkou [[Jaromír Funke|Jaromíra Funkeho]] a [[Josef Ehm|Josefa Ehma]]. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku [[1945]]/[[1946]]. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na [[Reklama|reklamní]] fotografii, a stala se jednou z prvních studentek prof. [[Karel Plicka|Karla Plicky]] na nově založené [[Filmová akademie múzických umění|Filmové akademii múzických umění]].
-Obor filmová fotografie absolvovala roku [[1953]]. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství Albatros. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii.
+Obor filmová fotografie absolvovala roku [[1953]]. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]]. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii.
-Dagmar Hochovou proslavily cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její kamera zachytila životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi, jeptišky.
+Dagmar Hochovou proslavily cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její [[Fotoaparát|kamera]] zachytila životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi, jeptišky.
 Jako fotografku ji to vždy pudilo tam, kde se něco dělo. Právě tam hledala své okamžiky pravdy.
 Dagmar Hochová se vymyká dobové tvorbě nejen nekonformností námětů a tvrdošíjností v hledání a odkrývání lidských okamžiků, ale i programovou rezignací na zažité a osvědčené tvůrčí konvence. Nerespektuje žádná kompoziční pravidla, pohrdá aranžováním scén a fotografovaných lidí či objektů, nesnáší umělé osvětlení, zejména bleskové světlo, nezajímá jí technická preciznost. Hlavní je pro ni síla výpovědi o člověku a té pak podřizuje vše.
-Fotoaparát neodkládá ani dnes, i když se v posledním desetiletíspíše soustřeďuje na bilancování svého rozsáhlého díla. Dostalo se jí satisfakce za dlouhá léta, kdy její nejlepší fotografické cykly končily v šuplíku. Od roku 1994 začala vydávat ve spolupráci s nakladatelstvím Kuklík knižní rekapitulaci svého fotografického díla.
+[[Fotoaparát]] neodkládá ani dnes, i když se v posledním desetiletíspíše soustřeďuje na bilancování svého rozsáhlého díla. Dostalo se jí satisfakce za dlouhá léta, kdy její nejlepší fotografické cykly končily v šuplíku. Od roku 1994 začala vydávat ve spolupráci s nakladatelstvím [[Kuklík (nakladatelství)]] knižní rekapitulaci svého fotografického díla.
-Za vlastní finanční prostředky získané v restituci připravila sama, bez editorské pomoci, bilanční trilogii - Deset, dvacet, třicet, už jdu, Čas oponou trhl a Síla věku.
+Za vlastní finanční prostředky získané v [[Restituce|restituci]] připravila sama, bez editorské pomoci, bilanční trilogii - Deset, dvacet, třicet, už jdu, Čas oponou trhl a Síla věku.
-V Nakladatelství Torst publikovala v roce 2001 zatím svou poslední knihu fotografických portrétů českých spisovatelů nazvanou Konec chleba, počátek kamení.
+V Nakladatelství [[Torst]] publikovala v roce [[2001]] zatím svou poslední knihu fotografických portrétů českých spisovatelů nazvanou Konec chleba, počátek kamení.
-V letech 1990-1992 byla Dagmar Hochová poslankyní České národní rady. V roce 2000 jí byla za vynikající umělecké výsledky udělena medaile Za zásluhy.
+V letech [[1990]]-[[1992]] byla Dagmar Hochová poslankyní [[Česká národní rada|České národní rady]]. V roce [[2000]] jí byla za vynikající umělecké výsledky udělena [[medaile]] [[Medaile Za zásluhy|Za zásluhy]].
+[[Kategorie:Čeští fotografové|Hochová, Dagmar]]
 [[Kategorie:Narození 1926|Hochová, Dagmar]]
 [[Kategorie:Žijící lidé|Hochová, Dagmar]]
-[[Kategorie:Čeští fotografové|Hochová, Dagmar]]