Tonutí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎První pomoc: upravit část
literatura
Řádek 36: Řádek 36:
* léčba [[podchlazení]] (hypotermie)
* léčba [[podchlazení]] (hypotermie)


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Štefan
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Mach
| jméno2 = Jan
| titul = Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-247-0931-7
| kapitola = Utopení
| strany = 66–69
| počet stran = 248
}}

=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Drowning}}
{{Commonscat|Drowning}}
*{{cs}} [http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=362974 Zdravotnické noviny - Kvalita života po kraniocerebrálním poranění či poškození mozku]
*{{cs}} [http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=362974 Zdravotnické noviny - Kvalita života po kraniocerebrálním poranění či poškození mozku]

Verze z 22. 9. 2013, 12:35

Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka

Tonutí je zranění způsobené vdechnutím vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je život ohrožující nedostatek kyslíku - hypoxie mozku. Smrt způsobená tonutím se nazývá utonutí.

Primární tonutí je vdechnutí vody u jinak zdravého člověka. Může postihnout plavce i neplavce, mimo vodu například horolezce při prudkých lijácích v lezeckých komínech. Způsobí je vdechování roztříštěného aerosolu tvořícího se těsně nad hladinou při plavání nebo ležení na vodní matraci za prudkého deště a větru.

Sekundární tonutí vzniká během pobytu ve vodě při jiné zdravotní příhodě, např. při epileptickém záchvatu, při poranění míchy po skoku do mělké vody, při infarktu nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti srdce ve studené vodě atd.

Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Při záchranných opatřeních může vodu masivně zvracet. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká jícnem a může zatéct při umělém dýchání do plic. Z plic nelze vodu vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá.

V 15 % se jedná o suché tonutí, kdy podvědomé (reflexní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku.

V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.[1]

Okolnosti tonutí (USA)

  • 44 % souvisí s plaváním
  • 17 % souvisí s použitím lodě
  • 14 % nejasné okolnosti
  • 10 % souvisí s potápěním
  • 7 % souvisí s dopravními nehodami

Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Více než 50 % utonutí se stane v blízkosti břehu.

Příznaky

První pomoc

  • Neriskovat vlastní život při zachraňování cizího
  • Zkontrolovat ústní dutinu
  • Co nejrychleji vdechnout do dýchacích cest
  • Dle stavu začít resuscitovat, zejména při tonutí dětí (někdy i u podchlazené, neoblečené osoby, při tonutí v zimě) je úspěšná záchrana možná i po více než 50 minut po události [1].
  • léčba podchlazení (hypotermie)

Odkazy

Reference

Literatura

  • ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Utopení, s. 66–69. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu utonutí na Wikimedia Commons