Hanácké muzeum v přírodě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hanácké muzeum v přírodě
Statek čp. 54, vstup do Hanáckého skanzenu
Statek čp. 54, vstup do Hanáckého skanzenu
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
obecPříkazy
AdresaHanácké muzeum v přírodě
Příkazy 54
Příkazy
783 33
VlastníkMinisterstvo kultury ČR
Založeno1990
Soubor staveb lidové architektury v Příkazích
2018
Hanácké muzeum v přírodě
Zaměřenínárodopisné, expozice lidové kultury, života na venkově apod.
Návštěvníci5 337 (v roce 2017)
Kód památky29003/8-2739 (PkMISSezObrWD)
Zeměpisné souřadnice
Map
PoznámkyOrganizačně součástí Národního muzea v přírodě
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hanácké muzeum v přírodě (dříve Soubor staveb lidové architektury v Příkazích) je součástí Národního muzea v přírodě v České republice.[1] Organizuje sbírku nemovitých i movitých dokladů k dějinám lidové kultury, spravuje sbírkové předměty národopisného charakteru a ve vesnické památkové rezervaci situované objekty lidové architektury, dokumentuje lidovou kulturu z národopisné oblasti Haná.[2]

Lidově nazývaný Hanácké skanzen v Příkazích[3] je unikátním dokladem hliněného stavitelství na Hané, pozoruhodná je míra dochování areálu jako celku, včetně zahrad s ovocnými stromy a čtyřmi unikátními špaletovými stodolami. Areál ve své zadní části obehnán hliněnými zídkami z 1. poloviny 19. století, dokumentují rozvoj lidového stavitelství v oblasti Hané. V roce 2022 byla pro veřejnost otevřena téměř 500 let stará unikátní roubená stodoly transferovaná do muzea z obce Skalička u Hranic

Hanácká hospodářská usedlost je památkové chráněným objektem[4] v péči Národního památkového ústavu. Areál přístupný veřejnosti je situován ve vesnické památkové rezervaci s dalšími pozoruhodnými lidovými objekty.

S účinností od 11. prosince 2018 organizační složkou Národního muzea v přírodě, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jádrem památkově chráněného areálu je typický hanácký statek čp. 54 s obytnou a hospodářskou částí z roku 1875, tzv. Kameníčkův grunt.[4] Vysoký stupeň dochování vykazuje venkovní areál a také interiér statku, zahrnuje tradiční kuchyni, světnice a dílny. Téměř veškeré vybavení se zachovalo v původní funkčnosti i po technické stránce. Řadu činností, dříve pro hanácký venkov naprosto běžných, představuje muzeum v přírodě v původní podobě, včetně chovu domácích hospodářských zvířat (tzv. živé muzeum).

Program doplňují sezónní jarmarky, s nimi spojena ukázka tradičního postupu výroby klasických venkovských produktů (smetana, máslo, pivo, tvarůžky atd.), řemesel (např. výroba nepálených cihel), sečení, výmlatu apod.

Součástí areálu galerie k pořádání příležitostných výstav. Novinkou od turistické sezóny 2015 je multifunkční sál v jedné z historických špaletových stodol, vybaven původními řadami sedaček ze zrušeného olomouckého kina Lípa (dříve Apollo), určen převážně pro filmové projekce nebo divadelní představení. Dramaturgie zaměřena na filmy z prostředí českého venkova, v programu také unikátní historické dokumenty o moravském venkovu z fondu Národního filmového archivu (NFA).

Návštěvnost zámku[5]
Rok Počet návštěvníků
2015 4 740
2016 5 613
2017 5 337

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23. 
  2. Národní muzeum v přírodě. Valašské muzeum v přírodě [online]. [cit. 2019-02-10]. Změna zřizovací listiny, organizační složky. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-24. 
  3. Hanácké skanzen v Příkazích [online]. [cit. 2019-02-10]. Webové stránky. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23. 
  4. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-20]. Identifikátor záznamu 140347 : venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 49. Dostupné v archivu. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]