Sophie Germainová
Sophie Germainová | |
---|---|
Rodné jméno | Marie-Sophie Germain |
Narození | 1. dubna 1776 Paříž |
Úmrtí | 27. června 1831 (ve věku 55 let) Paříž |
Příčina úmrtí | rakovina prsu |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′34″ s. š., 2°23′39″ v. d.) Grave of Sophie Germain |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu |
Povolání | matematička, fyzička a filozofka |
Ocenění | Velká cena matematických věd (1815) |
Rodiče | Ambroise-François Germain |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sophie Germainová (1. dubna 1776 Paříž, Francie – 27. červen 1831 Paříž) byla francouzská matematička, fyzička a filozofka.
Přesto, že to v té době nebylo u žen obvyklé, se jí dostalo matematického vzdělání z knih jejího otce a z korespondence s matematiky jako Joseph-Louis Lagrange, Adrien-Marie Legendre a Carl Friedrich Gauss. I když se matematikou nikdy neživila, položila základy teorie pružnosti. Významná je také její práce okolo Velké Fermatovy věty.
Zabývala se nejen matematikou ale také filozofií, psychologií a sociologií. Její filozofii uznával vysoce postavený zakladatel pozitivismu Auguste Comte.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Jméno Sophie Germainové není mezi 72 jmény významných osobností na Eiffelově věži, ačkoliv bez základů teorie pružnosti, které položila, by nebylo postavení takto konstruované věže vůbec možné.[1] Životopisec Sophie Germainové John Augustine Zahm (píšící pod pseudonymem H. J. Mozans) v roce 1913 vyslovil domněnku, že byla ze seznamu vyloučena jen proto, že byla žena.[2]
Vynalezla vzorec, který nese její jméno a je notoricky známý mezi účastníky matematických olympiád
.
Odvození je následující:
.
Vzorec lze použít například jako důkaz, že výraz je pro všechna složené číslo.
Pro sudá je důkaz triviální. Pro lichá pro nějaké můžeme výraz upravit ,
načež lze použít uvedený vzorec pro a .
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Recherches sur la théorie de surfaces élastiques. 1821.
- Bemerkungen zu Wesen, Grenzen und Reichweite der Frage der elastischen Oberflächen. 1826.
- Mémoire sur la courbure des surfaves. 1830.
- Considérations générales sur l’état des sciences et des lettres. 1831.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophie Germainová na slovenské Wikipedii.
- ↑ William P. Berlinghoff, Fernando Quadros Gouvêa. Math Through the Ages: A Gentle History for Teachers and Others. MAA, 2004, p. 52. ISBN 0-88385-736-7.
- ↑ Lynn M. Osen. Women in Mathematics. MIT Press, 1975, p. 92-93. ISBN 0-262-65009-6.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Louise S. Grinstein and Paul J. Campbell (Hrsg.): Women of Mathematics, A Biobibliographic Sourcebook. Greenwood Press, New York 1987, ISBN 0-313-24849-4.
- Lynn M. Osen: Women in Mathematics. MIT Press, Cambridge (Mass.) 1990, ISBN 0-262-15014-X.
- Edna E. Kramer: The Nature and Growth of Modern Mathematics. Princeton University Press, Princeton (N. J.) 1983, ISBN 0-691-08305-3, S. 476–477.
- Edna Kramer, Artikel Sophie Germain in Dictionary of Scientific Biography
- Louis L. Bucciarelli, Nancy Dworski Sophie Germain : an essay in the history of the theory of elasticity. Reidel, Dordrecht, Boston 1980.
- Georg Biedenkapp: Sophie Germain, ein weiblicher Denker. H.W. Schmidt, Jena 1910.
- Simon Singh: Fermats letzter Satz. Deutscher Taschenbuch Verlag (1. März 2000), ISBN 978-3-423-33052-7.
- Andrea Del Centina: Unpublished manuscripts of Sophie Germain and a revaluation of her work on Fermat’s Last Theorem, Archive for the History of Exact Sciences, Band 62, 2008, S. 349–392
- Andrea Del Centina, Alessandra Fiocca: The correspondence between Sophie Germain and Carl Friedrich Gauss, Archive History Exact Sciences, Band 66, 2012, S. 585–700
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophie Germainová na Wikimedia Commons
- Osoba Sophie Germainová ve Wikicitátech