Sophie Germainová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sophie Germainová
Sophie Germainová
Sophie Germainová
Narození 1. dubna 1776
Paříž
Úmrtí 27. června 1831 (ve věku 55 let)
Paříž
Příčina úmrtí Karcinom prsu
Místo odpočinku Hřbitov Père-Lachaise
Povolání matematik, fyzik a filosof
Rodiče Ambroise-François Germain
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sophie Germainová (1. dubna 1776 Paříž, Francie27. červen 1831 Paříž) byla francouzská matematička, fyzička a filozofka.

I přes potíže vyplývající z jejího pohlaví se jí dostalo matematického vzdělání z knih jejího otce a z korespondence s matematiky jako Joseph Louis Lagrange, Adrien-Marie Legendre a Carl Friedrich Gauss. Později, i když se matematikou nikdy neživila, položila základy teorii pružnosti. Významná je také její práce okolo Velké Fermatovy věty.

Zabývala se nejen matematikou ale také filozofií, psychologií a sociologií. Její filozofii uznával vysoce postavený zakladatel pozitivizmu Auguste Comte.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Récherches sur la théorie des surfaces élastiques, 1821

Jméno Sophie Germainové není mezi 72 jmény významných ośobností na Eiffelově věži, ačkoliv bez základů teorie pružnosti, které položila, by nebylo postavení takto konstruované věže vůbec možné.[1] Životopisec Sophie Germainové John Augustine Zahm (píšící pod pseudonymem H. J. Mozans) v roce 1913 vyslovil domněnku, že byla ze seznamu vyloučena jen proto, že byla žena.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Recherches sur la théorie de surfaces élastiques. 1821.
  • Bemerkungen zu Wesen, Grenzen und Reichweite der Frage der elastischen Oberflächen. 1826.
  • Mémoire sur la courbure des surfaves. 1830.
  • Considérations générales sur l’état des sciences et des lettres. 1831.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophie Germainová na slovenské Wikipedii.

  1. William P. Berlinghoff, Fernando Quadros Gouvêa. Math Through the Ages: A Gentle History for Teachers and Others. MAA, 2004, p. 52. ISBN 0-88385-736-7.
  2. Lynn M. Osen. Women in Mathematics. MIT Press, 1975, p. 92-93. ISBN 0-262-65009-6.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Louise S. Grinstein and Paul J. Campbell (Hrsg.): Women of Mathematics, A Biobibliographic Sourcebook. Greenwood Press, New York 1987, ISBN 0-313-24849-4.
  • Lynn M. Osen: Women in Mathematics. MIT Press, Cambridge (Mass.) 1990, ISBN 0-262-15014-X.
  • Edna E. Kramer: The Nature and Growth of Modern Mathematics. Princeton University Press, Princeton (N. J.) 1983, ISBN 0-691-08305-3, S. 476–477.
  • Edna Kramer, Artikel Sophie Germain in Dictionary of Scientific Biography
  • Louis L. Bucciarelli, Nancy Dworski Sophie Germain : an essay in the history of the theory of elasticity. Reidel, Dordrecht, Boston 1980.
  • Georg Biedenkapp: Sophie Germain, ein weiblicher Denker. H.W. Schmidt, Jena 1910.
  • Simon Singh: Fermats letzter Satz. Deutscher Taschenbuch Verlag (1. März 2000), ISBN 978-3-423-33052-7.
  • Andrea Del Centina: Unpublished manuscripts of Sophie Germain and a revaluation of her work on Fermat’s Last Theorem, Archive for the History of Exact Sciences, Band 62, 2008, S. 349-392
  • Andrea Del Centina, Alessandra Fiocca: The correspondence between Sophie Germain and Carl Friedrich Gauss, Archive History Exact Sciences, Band 66, 2012, S. 585-700

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]