Sophie Elkanová
| Sophie Elkanová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Sophie Salomon |
| Narození | 3. ledna 1853 Göteborg  Švédsko-norská unie |
| Úmrtí | 5. dubna 1921 (ve věku 68 let) Göteborg  Švédsko |
| Místo pohřbení | Gamla begravningsplatsen, Göteborg |
| Pseudonym | Rust Roest |
| Povolání | spisovatelka |
| Národnost | švédská |
| Témata | volební právo žen ve Švédsku |
| Manžel(ka) | Nathan Elkan |
| Rodiče | Alexander Salomon, Henriette Abrahamson |
| Příbuzní | Otto Salomon – bratr |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sophie Elkanové (rozená Salomonová, 3. ledna 1853 Göteborg – 5. dubna 1921 Göteborg)[1] byla švédská spisovatelka a překladatelka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v rodině obchodníka Alexandra Salomona a Henrietty Abrahamsonové: její rodiče se přistěhovali do Švédska z Německa. Měla staršího bratra Ottu.[2] Byla vychována ve šťastném domově a silně ovlivněna intelektuální matkou. V roce 1872 se provdala za svého bratrance, prodejce hudebních knih Nathana Elkana (1834–1879), se kterým měla dceru Kerstin (1877–1879). Její manželství bylo šťastné a smrt jejího manžela a dcery v prosinci 1879 na tuberkulózu způsobilo, že se Sophie po zbytek života oblékala do černého.
Jako vdova začala překládat, vydávat seriály a články a v roce 1889 debutovala jako spisovatelka. Její první román John Hall – en historia från det gamla Göteborg měl okamžitý úspěch. Jako spisovatelka ve svých románech hodně zúročila svůj vlastní život a zkušenosti.
Sophie Elkanová a Selma Lagerlöfová[editovat | editovat zdroj]
Sophie byla popisována jako egocentrická a nervózní, ale také jako pohostinná a okouzlující. V roce 1894 se seznámila se Selmou Lagerlöfovou, která, jak je patrné z jejich korespondence, do ní byla zamilovaná.[3] Obě ženy navštívily Itálii v roce 1895 a cestovaly spolu do Egypta, Palestiny, Itálie, Francie, Belgie a Holandska v roce 1899. Selma Lagerlöfová zdědila po smrti Sophie její osobní majetek, který použila k přeměně pokoje ve svém domě Mårbacka na muzeum Elkan, známé jako Elkanrummet.
V beletrii[editovat | editovat zdroj]
Vztah mezi Selmou Lagerlöfovou, Valborgou Olanderovou a Sophií Elkanovou byl zobrazen v Selmě, televizním seriálu napsaném Åsou Lantzovou v roce 2008, s Helenou Bergströmovou jako Selmou Lagerlöfovou, Ingelou Olssonovou jako Valborgou Olanderovou a Alexandrou Rapaportovou jako Sophií Elkanovou.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Dur och moll: skizzer och berättelser. Visby: Gotlands Allehandas tr. 1889
- Med sordin: skisser och novelletter. Visby. 1891
- Rika flickor: berättelse. Stockholm: Fr. Skoglund i distr. 1893
- Säfve, Kurt & C:o: nutidsberättelse. Stockholm: Skoglund (distr.) 1894
- Skiftande stämningar: ett novellhäfte. Visby. 1896
- John Hall: en historia från det gamla Göteborg. Stockholm: Bonnier. 1899
- Drömmen om österlandet. Nordiskt familjebibliotek. Stockholm: Bonnier. 1901
- Konungen: en sannsaga. Stockholm: Bonnier. 1904
- Konungen i landsflykt: en sannsaga. Stockholm: Bonnier. 1906
- Från östan och västan: en novellbok. Stockholm: Bonnier. 1908
- Anckarström: en historia från idyllens och revolutionernas tidehvarf. Stockholm: Bonnier. 1910
V češtině[editovat | editovat zdroj]
- Svědectví paní Ulfsparreové – přeložil Hanuš Hackenschmied; in: 1000... nejkrásnějších novel č. 75. Praha: J. R. Vilímek, 1914
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophie Elkan na anglické Wikipedii.
- ↑ SALOMON, Otto. Selma Lagerlöf och Sophie Elkan. Nordisk Judaistik/Scandinavian Jewish Studies. 1989-09-01, roč. 10, čís. 2, s. 113–120.
- ↑ Eva Helen Ulvros (trad. Alexia Grosjean), 'Sophie Elkan', Svenskt kvinnobiografiskt lexikon, 2018 [1]
- ↑ Du lär mig att bli fri: Selma Lagerlöf skriver till Sophie Elkan. Stockholm: Bonnier i samarbete med Selma Lagerlöf-sällsk. 1992. Libris 7148844. Utgivare: Ying Toijer-Nilsson.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophie Elkanová na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Sophie Elkan in Nordisk familjebok (second edition, 1907)
- Erdmann, Nils August Bondeson; Ola Hansson; Sophie Elkan; Axel Lundegård; Daniel Fallström. Sveriges national-litteratur, 1500–1900 – utgifvet af Henrik Schück och Ruben G:son Berg, 20. Albert Bonniers, 1912
- Svenskt författarlexikon: biobibliografisk handbok till Sveriges moderna litteratur. [1, 1900–1940]. Stockholm: Rabén & Sjögren. 1942. sid. 183–184. Libris 113133
- Heggestad, Eva (1991). Fången och fri: 1880-talets svenska kvinnliga författare om hemmet, yrkeslivet och konstnärskapet. Uppsala: Avd. för litteratursociologi vid Litteraturvetenskapliga institutionen, Univ. Libris 7746142
