Sol Hachuel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sol Hachuel
"Poprava marocké Židovky Sol Hachuel", Alfred Dehodencq
"Poprava marocké Židovky Sol Hachuel", Alfred Dehodencq
Narození1817
Tanger
Úmrtí5. června 1834 (ve věku 16–17 let)
Fes
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníJewish cemetery of Fes
Nábož. vyznáníjudaismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sol Hachuel (hebrejsky סוליקה "סול" חגואל‎, Sulika „Sul“ Chagu'el, 1817, Tanger - 1834, Fes) byla židovská hrdinka, která byla veřejně popravena, když jí bylo 17 let. Popravena byla za údajné odpadnutí od islámu, aniž by kdy k islámu konvertovala. Některými Židy je považována za cadik (svatou).

Její oběť se stala inspirací malířů a spisovatelů. Jeden z nejpodrobnějších detailů, založený na rozhovorech s očitými svědky popsal Eugenio Maria Romero. Jeho kniha El Martirio de la Jóven Hachuel, ó, La Heroina Hebrea (Mučednictví mladé Hachuel, nebo, hebrejské hrdinky) byla poprvé vydána v roce 1837 a znovu v roce 1838. Příběhu Hachuel byl také předmětem písně Françoise Atlana na CD Romances Sefardies.

V 1860 francouzský umělec Alfred Dehodencq, inspirovaný životem a smrtí Hachuel, namaloval "Popravu marocké Židovky".

Život[editovat | editovat zdroj]

Hachuel se narodila v roce 1817 v Maroku Chaimovi a Simche Hachuelovým. Měla staršího bratra. Její otec byl obchodník a talmudista. Ve svém domě řídil studijní skupinu, která pomohla Sol zformovat si vlastní pohled na judaismus. Matka Sol byla hospodyně.

Nařčení z konverze k islámu[editovat | editovat zdroj]

Podle záznamů Josepha Benjamina, židovského badatele, který navštívil Maroko v polovině 19. století: "slunce Afriky nikdy nesvítilo na dokonalejší krásu", než byla Hachuel. Benjamin napsal, že její muslimští sousedé říkali, že "je hřích, aby taková perla byla v držení Židů a bylo by zločinem jim zanechat takový šperk."

Podle Eugenia Marii Romera Tahra de Mesoodi, oddaná muslimka, sousedka a přítelkyně Hachuel, falešně prohlásila, že přivedla Hachuel k islámu; získání konvertity je považováno v málikovském mazhabu za obzvláště zbožný čin.

Zatčení a poprava[editovat | editovat zdroj]

Na základě jednoho a s největší pravděpodobností falešného tvrzení o její konverzi na islám byla Hachuel předvedena před soud a vyzvána k pokleku před guvernéra. Pokud by přiznala konverzi, byla ji slíbena ochrana od rodičů, hedvábí, zlato a manželství s pohledným mladým mužem. Pokud se by neobrátila na víru, pohrozil ji Paša takto:

Obtěžkám tě řetězi...nechám tě roztrhat na kusy divou zvěří, už nespatříš denní světlo, zemřeš hladem a zažíješ přísnost mé pomsty a rozhořčení, když vyvoláš hněv proroka.

Dívka odpověděla:

Trpělivě ponesu tíhu tvých řetězů, nechám své končetiny roztrhat divou zvěří, navždy se vzdám denního světla, zemřu hlady. A když všechno životní zlo na mě bude tvými rozkazy nahromaděno, vysměji se tvému rozhořčení a hněvu tvého proroka, neboť ani ty, ani on jste nedokázali přemoci slabou ženu. Je jasné, že Nebe není nakloněno získání nových konvertitů pro vaší víru.

Paša nechal dívku uvěznit v cele bez oken a spoutanou řetězy. Její rodiče se za pomoci španělského konzula pokusili vymoci dívčino propuštění, ale úřady naopak otci nařídily zaplatit vysoké výdaje za její věznění, převoz a zamýšlenou popravu. Ačkoli na ní bylo znovu naléháno, aby přestoupila na islám, odmítla. Nakonec byla Sol Hachuel veřejně popravena stětím na náměstí ve městě Fes.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]