Přeskočit na obsah

Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v Kutné Hoře, postavený po moru roku 1713

Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice shrnuje dva typy volně stojících sloupů, tedy mariánské a trojiční sloupy, jejichž budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v katolických zemích zejména v 17. a 18. století a staly se jedním z nejviditelnějších znaků barokní architektury.

Zatímco sloupy s mariánskou tematikou mají ještě předbarokní původ a odkazují se k již dlouho před tím tradované mariánské úctě (nejstarší se uvádí dokonce již z 10. století, běžněji teprve od konce 16. století), posléze se rozšířily po celé barokní Evropě. Typ trojičního sloupu se objevil jako variace mariánského sloupu teprve v 80. letech 17. století ve Vídni. Obliba trojiční tematiky mohla souviset s novou vlnou muslimského nebezpečí a prosadila se zejména na území habsburské říše.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Černý Jiří: Barokní sloupy a sousoší v jižních Čechách. Seriál o historii a křesťanské ikonografii kolem nás, Setkání – Aktuality, České Budějovice č. 5, 1999 – 14,1999.
  • ČERNÝ, Jiří. Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Te Deum. Roč. 2010, čís. 3, s. 70–74. Dostupné online.  Archivováno 8. 11. 2012 na Wayback Machine.
  • Maxová Ivana – Nejedlý VratislavZahradník Pavel: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v kraji Vysočina, Praha 2006.
  • Šorm, A.; Krajča, A.: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě, Praha 1939

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]