Sloup Nejsvětější Trojice (Bakov nad Jizerou)
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | |
---|---|
Sloup zezadu | |
Základní údaje | |
Autor | Josef Jiří Jelínek |
Rok vzniku | 1727 – 1729 |
Datum odhalení | 1729 |
Umělecký směr | vrcholné baroko |
Kód památky | 30948/2-1455 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Popis | |
Materiál | pískovec |
Umístění | |
Umístění | uprostřed náměstí |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′52,5″ s. š., 14°56′11,62″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou je vrcholně barokní[1] trojiční sloup stojící na Mírovém náměstí v Bakově nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav. Autorem sousoší je Josef Jiří Jelínek.[2] Dílo bylo dokončeno v roce 1729. Roku 1958 byl sloup prohlášen kulturní památkou.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sloup vznikl z iniciativy bakovského faráře Josefa Mušlice a z donace Marie Markéty z Valdštejna, Františka Arnošta z Valdštejna a občanů Bakova.[3] Celkové náklady čítaly 700 zlatých.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Báze sloupu je tvořena dvojicí stylobatů o trojúhelníkovém půdorysu se zkosenými rohy a dovnitř proláklými stranami. Stojí na stupňovité podezdívce obehnané kamennou balustrádou (dostavěna ke sloupu v roce 1770[4] Janem Lypenem[3]) členěnou na nárožích a upostřed proláklých stran hranolovými pilířky.[2]
Spodní stylobat
[editovat | editovat zdroj]Spodní stylobat nese trojici nápisových zrcadel se třemi původními českými nápisy[5] se zvýrazněnými chronogramy.
Nápis v průčelí s chronogramem udávajícím rok 1729[2][pozn 1]
POD OBRANU
TROGICI BOZSKE
OBĚTVGE
OBEC I TAKE SEBE
MGESTIS BAKOW
Šimák zaznamenává v roce 1930 pod nápisem ještě přípisek[2], nedochovaný z důvodu restaurování v roce 1958: Bleskem poškozeno a opětně zřízeno l. P. 1903.
Předchozí přípisek byl nahrazen textem[3]: OPRAVY PROVEDENY 1856. 1897. 1903. 1928. 1942. 1959[pozn 2].1968. 1984.
Nápis vpravo s chronogramem udávajícím rok 1727:
MORHLAD WALKV
A OHEŇ
ZAŽEN
TROGICE BOŽI
Z BAKOWA
Šimák zaznamenává v roce 1930 pod nápisem ještě přípisek[2], nedochovaný z důvodu restaurování v roce 1958: Obnoveno péčí obce bakovské a dobrodinců l. P. 1897.
Nápis vlevo s chronogramem udávajícím rok 1727:
LASKA SWORNOST
BOŽI POŽEHNANI
S NAMI
POPŘZEI TROICE SWATA
AŤ BIDLEGI
Vrchní stylobat a sloup
[editovat | editovat zdroj]Vrchní stylobat je zdoben lasturami a kartušemi. Před jeho okosenými hranami stojí trojice dynamických soch českých patronů v životní velikosti: sv. Václav, sv. Vojtěch a sv. Jan Nepomucký. Na nárožích v horní části vrchního stylobatu jsou umístěny sošky tří andělů na nízkých hranolech.
Na stylobatech spočívá štíhlý trojboký jehlan s proláklými boky a nízkou členěnou patkou, který na vrchu přechází v nízkou šestibokou hlavici zdobenou palmovými listy. Hlavice i dřík jehlanu jsou ovity shluky obláčků s okřídlenými andělskými hlavičkami.
Na hlavici spočívá sousoší Nejsvětější Trojice: Bůh Otec v řasnatém plášti s trojúhelníkovou svatozáří sedící na zeměkouli, v náručí drží Krista na kříži a nad jeho hlavou se ve zlacené aureole vznáší Duch Svatý.
Opravy sloupu
[editovat | editovat zdroj]- Roku 1817 sloup opravil Josef Kotner[2], roku 1856[pozn 3] M. Beran[3]
- Kompletní restaurování proběhlo v roce 1958[5]
- V letech 1967–1970 byly sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého přeneseny do lapidária v Mnichově Hradišti a nahrazeny kopiemi[6]
- Zatím poslední rekonstrukce proběhla v letech 2019[7]–2020[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jedno z nápisových zrcadel a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
-
Nápisové zrcadlo a socha sv. Václava. Stav v roce 2022
-
Socha sv. Jana Nepomuckého. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
-
Vrcholek sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
-
Průčelí sloupu. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
-
Průčelí sloupu. Stav v roce 2022
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 28–31.
- ↑ a b c d cokolivokoli.cz - Sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou. cokolivokoli.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, as4u cz. Bakovské památky. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. S. 32.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4. T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 451.
- ↑ S.R.O, as4u cz. Slovo starosty - září 2019. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, as4u cz. Slovo starosty - září 2020. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons