Slivnica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slivnica
Сливница
Slivnica.JPG
Slivnica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška525 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
oblastSofijská
obštinaSlivnica
Slivnica
Slivnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha42,9 km²
Počet obyvatel7 310 (2020[1])
Hustota zalidnění170,6 obyv./km²
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
Oficiální webwww.slivnitsa.bg
PSČ2200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slivnica (bulharsky Сливница) je město ležící v západním Bulharsku, v Sofijské kotlině mezi Starou planinou na severu a pohořím Viskjar na jihu. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 7 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast je osídlena od prehistorie. Z pozdějších dob se tu nalézají důkazy o přítomnosti Thráků, Římanů, Byzantinců a Slovanů. Klíčovou roli hrála tudy vedoucí starověká cesta spojující východní a střední Evropou, později zvaná Via Diagonalis. První historickou událost, kterou lze situovat k tomuto místu, je bitva, v níž místní Triballové porazili v roce 424 př. n. l. odryského krále Sitalka a patrně ho i zabili. Triballové si pak udrželi kontrolou nad oblastí až do doby Filipa II. Makedonského a ve zmenšené míře až do 1. století př. n. l., kdy byli vytlačeni keltskými Serdy. V římských průvodcích jsou informace o tom, že zhruba zde, na tehdejší cestě, ležela stanice Meldia. Na opravdovou silnici byla cesta přestavěna v dobách císařů Claudia a Nera.[2]

Oblast zůstala součástí Byzantské říše až do roku 809, kdy ji pro první Bulharskou říši dobyl chán Krum. Po začlenění do Osmanské říše v důsledku dobytí Bulharska vznikly na území města osady, které jsou prokázány vykopávkami dokládajícími jejich pozdější zánik. Nicméně existence silnice dávala za vznik dalším sídlům. Nejstarší dochovalé osídlení současné Slivnici vzniklo podél říčky Krivoraštica jako vojnucká ves. Později byla osídlena místa podél řeky Slivnica, přičemž centrum dnešního města, tzv. Palanka, vzniklo jako samostaté sídlo se strážní funkcí. Bylo známo pod jménem Halkalı ili.[2]

Po rusko-turecké válce se stala ves součástí Bulharského knížectví a byla přejmenována na současný název, přičemž neexistuje převažující názor na jeho původ. Do širokého povědomí se dostala během srbsko-bulharské války v roce 1885, když zde proběhla její rozhodující bitva, v níž Bulhaři zvítězili. Slivnica byla povýšena na město v roce 1964.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 7 250 obyvatel a je zde trvale hlášeno 7 310 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

BulhařiRomovéostatní: 17 (0.2 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 7 038 (97.8 %)
  •   Romové: 143 (2.0 %)
  •   ostatní: 17 (0.2 %)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. a b GEORGI, Ilijan. Историческа справка [online]. Община Сливница [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]