Seznam věží moskevského Kremlu

Věže moskevského Kremlu je soubor dvaceti bašt Kremlu v hlavním městě Ruské federace v Moskvě. Dotvářejí charakteristický obraz Kremlu a spolu s cihlovou zdí tvořily obranný systém městské pevnosti. Většina věží má jednotný architektonický ráz, který získaly v druhé polovině 17. století. Podstatným rozdílem mezi nimi jsou půdorysy, na kterých jsou vybudovány. Tři věže – Beklemiševská, Vodárenská a nárožní Arzenální – stojící v rozích pevnostního trojúhelníku, mají půdorys oválný, všechny ostatní čtyřúhelníkový. Pět z bašt je zakončeno rudými hvězdami a pět věží je opatřeno branami.

Seznam věží[editovat | editovat zdroj]


Jméno	Výška (v metrech)	Stručný popis
Jihovýchodní nároží
Beklemiševská věž	46,2	Vystavěna v letech 1487 – 1488 italským architektem Marcem Ruffem. Své pojmenování dostala podle bojarské rodiny Beklemiševovců, jejichž palác stál vedle věže
Východní zeď
Konstantinova a Helenina věž	36,8	Vystavěna v roce 1490 podle projektu švýcarsko-italského architekta Pietra Antonia Solariho. Pojmenování dostala podle nedalekého chrámu zasvěceného svatým Konstantinovi a Heleně
Signální věž	38	Postavena v roce 1495. Jméno nese podle v ní pověšeného zvonu, který signalizoval požáry
Carská věž	16,7	Postavena v roce 1670. Dříve na tomto místě stávala dřevěná věžička, z níž car Ivan IV. Hrozný pozoroval Rudé náměstí – odtud název
Spasská věž	71	Vybudována v roce 1491 švýcarsko-italským architektem Pietrem Antoniem Solariou. Je jednou z průjezdních bašt; brána je hlavním vchodem do Kremlu. Své pojmenování získala podle dvojice ikon Krista Spasitele umístěných po obou stranách vjezdu. Jako jediná z věží je osazena hodinami
Senátní věž	34,3	Vybudována v roce 1491. Své dnešní pojmenování dostala v roce 1787 po dobudování Senátního paláce, před kterým stojí
Mikulášská věž	70,4	Postavena v roce 1491 švýcarsko-italským architektem Pietrem Antoniem Soláriou. Své jméno dostala podle ikony svatého Mikuláše umístěné nad vchodem
Severní nároží
Nárožní Arzenální věž	60,2	Pietro Antonio Solari postavil věž v roce 1492. Nejmohutnější z kremelských věží dostala své jméno podle budovy kremelského Arsenalu
Západní zeď
Prostřední Arzenální věž	38,9	Vystavěna v letech 1493 – 1495
Trojická věž	80	Vybudována v roce 1495 italským architektem Aloisio da Carcano. Nejvyšší z kremelských bašt několikrát měnila své jméno; to současně má podle Trojického nádvoří
Věž Kutafja	13,5	Vybudována v roce 1516. Je jedinou z kremelských bašt, postavenou mimo zdi. Stojí před Trojickou věží, s níž je spojena padacím mostem
Komandantská věž	41,3	Postavena v roce 1495
Zbrojniční věž	38,9	Vybudována v letech 1493 – 1495. Své jméno dostala v roce 1851 podle vedle postavené zbrojnice
Věž Borovička	54	Postavena v roce 1490 Pietrem Antoniem Solariou. Své pojmenování má podle pahorku Borovička, na kterém stojí
Jihozápadní nároží
Vodárenská věž	61,3	Postavena v roce 1488. Své jméno dostala v roce 1633, když v ní bylo instalováno vodní čerpadlo
Jižní zeď
Blagověščenská věž	32,5	Vybudována v letech 1487 – 1488. Své pojmenování dostala podle ikony Panny Marie Bohorodičky
Věž Tajenka	38,4	Postavena v roce 1485. Původně byla průjezdná. Své jméno dostala podle tajné chodby, kterou se bylo možné dostat k řece Moskvě
První bezejmenná věž	34,2	Pochází z roku 1480
Druhá bezejmenná věž	30,2	Pochází z roku 1480
Petrovská věž	27,2	Postavena kolem roku 1480. Nejmenší z kremelských věží je pojmenována podle Petra, metropolity Kyjevského a celé Rusi