Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Do vymření kláštera r. 1567[editovat | editovat zdroj]

  • 1149–1184 Bl. Gottschalk
  • 1184–1189/1193 Otto
  •  ?-1200 Haštal (Castulus)
  • cca 1210 Marsilius I.
  • 1219–1221 Vilém
  • 1233–1236 Heřman
  • 1243 Ambrož
  • 1257–1262/1272 Marsilius II.
  • 1276–1293 Jakub
  • 1303–1311 Thilman I.
  • 1323 Dětřich
  • 1330–1346 Stibor I.
  • 1348 Thilman II.
  • 1352 Bertold
  • 1354–1358 Bernard
  • 1359/1360-1371 Bohuslav
  • 1372–1400 Jindřich
  • 1400–1405 Stibor II.
  • 1406–1419/1422 Petr Kopanina
  • 1422–1430/1432 Drslav I.
  • 1432/1434-1437 Stibor III.
  • 1437–1443 Drslav II.
  • 1443–1447 Marek
  • 1447–1452 Jan I.
  • 1452–1456 Petr II.
  • 1456–1467 Jan II.
  • 1467–1468 Martin I.
  • 1468–1489 Václav
  • 1490–1500 Petr III.
  • 1502–1518 Wolfgang
  • 1518–1530 Bartoloměj
  • 1530–1547 Ondřej, současně probošt v Nové Říši
  • 1547–1567 Martin Stralický († 20. 9. 1567 Jihlava)

Král Jiří z Poděbrad dal r. 1468 želivský klášter do zástavy rodu Trčků, kteří jej krátce na to vojensky obsadili a kanovníky vyhnali. Řeholníkům zůstal jediný majetek: patronátní právo a příjmy jihlavského kostela sv. Jakuba. Na jihlavské faře také přebývali.

Titulární opati (1567–1643)[editovat | editovat zdroj]

Smrtí opata Martina Stralického želivská kanonie zcela vymřela, rod Trčků z Lípy získal do dědičného vlastnictví želivský klášter. Titul opata želivského i s jihlavskou farou získal od císaře Maxmiliána II. zábrdovický opat Kašpar Schönauer, aby mohl opravit zábrdovický klášter. Roku 1589 Jan Lohelius dosáhl, že Želiv připadla klášteru strahovskému. Kašpar z Questenberka roku 1623 odkoupil Želiv pro Strahov a r. 1629 tam ustanovil administrátora; klášter začal být znovu osazován a opravován. Záhy vyplatil Strahovu náklady spojené se získáním želivských statků, takže r. 1643 mohla být Želiv uznána za samostatný klášter.

Obnovený klášter (po roce 1643)[editovat | editovat zdroj]

Znak želivského kláštera po tzv. Leskovcově odkazu

Až do r. 1661 dosazoval želivské opaty Strahov, r. 1661 byl zvolen první opat z řad želivských kanovníků, Siard Falco.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Buben Milan, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II/1 řeholní kanovníci, Praha, Libri 2003, ISBN 80-7277-086-1, s. 91–100.