Seznam převorů, proboštů a opatů premonstrátského kláštera v Nové Říši

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Do roku 1597 byl novoříšský klášter ženským klášterem a měl i svou převorku. Po jeho zrušení zůstali na místě pouze probošti. Za probošta Vavřince Plocara došlo r. 1641 k příchodu řeholníků ze zábrdovického opatství a Nová Říše se stala definitivně mužským klášterem, nejprve závislým na Zábrdovicích, ale 27. prosince 1733 byla Nová Říše povýšena na samostatné opatství.

Převorové (1211–1257) a probošti v době existence ženského kláštera (1211–1597)[editovat | editovat zdroj]

  • 1248 Herman
  • 1257–1278 Gotfried
  • 1278–1290 Vizymír
  • 1290–1300 Otto
  • 1300–1311 Marsylius
  • 1311–1320 Bernard
  • 1320–1330 Gerhard
  • 1330–1345 Nicislav
  • 1345–1348 Hermann
  • 1348–1353 Hoenzlin
  • 1353–1355 Jindřich
  • 1355–1363 Hostislav
  • 1363–1378 Jan
  • 1378–1389 Martin
  • 1390–1428 Předibor
  • 1428–1448 Ondřej I.
  • 1448–1462 Michal I.
  • 1462–1492 Prokop
  • 1492–1503 Bartoloměj
  • 1503–1514 Kryštof Peuger z Reitzenschlagu
  • 1515–1518 Jakub ze Šternberka
  • 1521–1542 Zikmund
  • 1542–1555 Ondřej II.
  • 1555–1559 Michal II.
  • 1559–1562 Cyril
  • 1562–1570 Kašpar Schönauer, pak opat z Zábrdovicích
  • 1570–1593 Urban
  • 1595–1599 Šebestián Chotěborský

Převorové (od r. 1654 infulovaní) po r. 1597[editovat | editovat zdroj]

Opati po roce 1733[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Buben Milan, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II/1 řeholní kanovníci, Praha, Libri 2003, ISBN 80-7277-086-1, s. 140–141.
  • Kunka Josef, Nová Říše : Klášter premonstrátů : 1211–1936, Nová Říše, nákladem kanonie 1936.
  • Dušek Milan, Nová Říše, NOvoříšský KUlturní Spolek, Nová Říše 2007. ISBN 978-80-239-8946-5. Str. 248–249.